Česká stopa na evropské raketě. Sinice mají ukázat, zda budou spásou pobytu ve vesmíru
- Mendelova Univerzita jako jediná česká univerzita vyšle do vesmíru klíčový výzkum sinic pro budoucí přežití lidstva.
- Znovupoužitelný raketoplán Space Rider odstartuje v roce 2028 a vyváže Evropu ze závislosti na USA i Rusku.
- Od přistávacího podvozku po nákladová vrata: české firmy vyrábějí pro tuto historickou misi zásadní hardware.
Po vesmírné misi astronauta Aleše Svobody to bude další velký český zářez mimo planetu Zemi. Mendelova univerzita v Brně dosáhla jako jediná z Česka na palubu budoucího evropského znovupoužitelného raketoplánu Space Rider – její experiment má zkoumat možnosti budoucího přežití lidstva ve vesmíru.
Space Rider se má stát v roce 2028 ztělesněním evropského kosmického snu, který vyváže kontinent ze závislosti na USA, potažmo Rusku. Půjde o znovupoužitelný raketoplán, který nepřistává na klasické přistávací dráze jako americké raketoplány Space Shuttle, ale pomocí velkého řiditelného padáku. Projekt už úspěšně prošel fází Critical Design Review a premiéru má mít právě v roce 2028.
Česko při tom hraje významnou roli, a to nejen po stránce hardwaru, ale také vědy, respektive experimentů, které se na palubě evropského raketoplánu budou odehrávat. Například projekt vedený výzkumnicí Katarínou Molnárovou z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty Mendelu se zaměří na studium sinic v podmínkách kosmického prostoru.
Vědci budou konkrétně sledovat, jak se vysušené sinice po pobytu na oběžné dráze znovu aktivují a jak na ně působí mikrogravitace a kosmické prostředí. „Pro budoucí vesmírné mise jsou sinice velmi perspektivními organismy. Mohou produkovat kyslík, sloužit jako zdroj potravy, fixovat dusík a v budoucnu se podílet na udržitelném hospodaření při dlouhodobém pobytu člověka ve vesmíru. Náš výzkum pomůže zjistit, jak dobře jsou schopné tyto funkce plnit po vystavení podmínkám na orbitě,“ uvedla Molnárová.
Experiment s označením BCDC bude umístěn v zařízení Ioslab. Díky schopnosti raketoplánu bezpečně dopravit experimenty zpět na Zemi budou moci vědci následně analyzovat změny na molekulární a genetické úrovni.
Na projektu spolupracuje tým také s odborníky z katedry botaniky Univerzity Palackého v Olomouci a z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. „Dále se na vývoji letového experimentu podílí Hvězdárna Valašské Meziříčí, která má k dispozici potřebné technické vybavení, dílny i laboratoře,“ dodává vedoucí výzkumné skupiny Space Agri Technologies na Ústavu chemie a biochemie Libor Lenža.
Česká stopa ovšem dosáhla i na raketoplán samotný. Místní technologické firmy si v projektu vybojovaly významné zakázky potvrzující postavení tuzemského průmyslu v evropském kosmickém sektoru.
České firmy dodají i laboratoř, podvozek a vrata nákladového prostoru
Mezi hlavní účastníky programu patří brněnská společnost Frentech Aerospace, která navrhla a vyrábí dva klíčové mechanismy – systém otevírání vrat nákladového prostoru a přistávací podvozek. Na konstrukčním vývoji a výpočetních analýzách těchto systémů spolupracuje společnost L.K. Engineering.
Dalším významným partnerem je S.A.B. Aerospace, která vyvíjí modulární laboratorní modul IOSLAB určený pro integraci a provoz vědeckých experimentů na palubě Space Rideru. Do programu se zapojuje také Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ Aerospace) zajišťující kvalifikační zkoušky včetně vibračních, termovakuových a dalších testů.
Účast českých společností vychází z principu geografické návratnosti Evropské kosmické agentury (ESA), podle něhož se významná část příspěvků členských států vrací zpět formou průmyslových zakázek. Česká republika do programů ESA přispívá každoročně desítkami milionů eur prostřednictvím Ministerstva dopravy, což domácím firmám otevírá přístup k prestižním evropským kosmickým projektům.
