Studentka Kateřina Pospíšilová se rozhodla strávit léto na Aljašce. Přiletěla sem na konci května, od začátku června pracuje ve městě Anchorage v továrně na zpracování ryb. „Vykosťuji ryby, balíme je, někteří ořezávají, pak se dávají do mrazáků,“ popisuje v e-mailu mladá studentka svoji denní rutinu. Za hodinu práce dostane osm dolarů, za přesčasy nad rámec týdenních čtyřiceti hodin pak 12 dolarů. „Jsem velice spokojená, bála jsem se té práce, ale není to nic hrozného. Baví mě to a je mi i docela líto, že za pár týdnů končím,“ píše Pospíšilová. Práci v rybárně skončí na konci srpna, pak chce za vydělané peníze cestovat po USA.
Dá se vydělat až 200 tisíc
Kromě Kateřiny pracují v rybích továrnách na Aljašce desítky Čechů a Slováků. Všichni jsou studenti, kteří práci v Americe získali prostřednictvím programu Work and Travel. Pracovat v USA totiž jinak smějí jen občané USA nebo držitelé zelené karty. Kateřina práci na Aljašce získala přes společnost Student Agency.
Na zprostředkování brigád na Aljašce se specializuje také slovenská agentura Spirit. Pracanty do americké divočiny posílá už osm let. Každou sezonu najde Spirit Agentura práci 40 až 50 studentům, kteří pak pracují v místech s exotickými indiánskými názvy jako Kenai, Egegik, Juneau, Naknek nebo Chignik Bay. Zpracovávají ryby buď v továrnách, nebo na obrovských zakotvených lodích. „Pracují na různých pozicích. Nejčastěji za pásem, kde se čistí ryby. Další pozice mohou být kontroloři ryb nebo odvoz ryb na vozících do mrazicích boxů,“ říká pracovnice agentury Martina Gardianová.
Kolik si takový dříč na Aljašce vydělá? To záleží na tom, ve které továrně pracuje a jaký druh ryb zpracovává. Některé továrny totiž fungují jen několik týdnů v roce, jiné tři měsíce. „Vydělat si mohou od čtyř tisíc dolarů do 10 tisíc (80 až 200 tisíc korun). Záleží na tom, kolik hodin odpracují, jaká je sezona a druh ryb,“ vysvětluje Gardianová. Od toho je však potřeba odečíst náklady na letenku do USA a poplatek agentuře, celkem přes 30 tisíc korun.
Australské doly loví v Ostravě
Zcela jiný zážitek než chladné podnebí Aljašky nabízí Austrálie. Nejmenší kontinent zažívá poslední roky prudký těžební boom. Ve zdejších dolech uprostřed suché polopouště se těží všechno možné – od kovových rud po uhlí. Australské nerostné bohatství skupuje věčně hladová Čína. Na těžebním boomu profituje zejména západ Austrálie, ve městech, jako je přístav Dampier, lidé vydělávají vyšší mzdy než v Sydney nebo Melbourne. Téměř čtvrtina místních domácností vydělává více než 215 tisíc dolarů ročně (takřka 2,5 milionu korun).
Stránky jako westjobs.com.au nebo miningemployment.com.au nabízejí práci i lidem bez zkušeností. Pro Čechy ale představuje problém získat pracovní vízum. Oficiálně smí Češi v Austrálii pracovat pouze 20 hodin týdně vedle školní docházky. Plnohodnotný „job“ mohou vykonávat tehdy, když o ně stojí zaměstnavatel.
Čtěte také:
Češi podceňují bezpečnost práce
Příliv absolventů zvedl nezaměstnanost na 8,3 procenta
Australské těžební společnosti ale už loví i v českých vodách. Personální agentura Ranstad shání v Ostravě horníky do černouhelných dolů ve státě Queensland. Tyto doly totiž používají stejné těžební stroje jako v Česku nebo v Polsku. Uchazečům firma nabízí zisk až milion korun ročně a vízum na čtyři roky. Po dvou letech si horník může požádat o australské občanství a nemusí tedy už pracovat v dolech. Podmínkou je znalost jazyka a dvouletá praxe na dole. „Je o to docela velký zájem, problémem je ale angličtina. Najít horníka s angličtinou na komunikativní úrovni není lehké,“ říká Lucie Raffaiová z Ranstadu.
„Zatím ještě nikdo nevycestoval, pozice nabízíme už od loňského listopadu. Je to zdlouhavý proces. Nejdříve probíhá pohovor v České republice, pak telefonický rozhovor s lidmi v Austrálii a nakonec se přijedou oni podívat na kandidáta přímo do Ostravy,“ popisuje Raffaiová. V užším výběru jsou zatím dva lidé.
Ropné plošiny: dva týdny na moři, dva na souši
Další poměrně známý způsob, jak vydělat peníze za krátkou dobu, je práce na ropných plošinách. Oproti práci v srdci aljašské přírody nebo v australské poušti jde však o nejméně romantickou práci, spíše pořádnou dřinu. Alespoň tak práci popisují české internetové stránky, které ji nabízejí.
„Nebudu vám lhát, práce na ropné plošině není žádná slast! Je to práce jako každá jiná, fyzicky velice náročná a vzhledem k pracovním turnusům neboli směnám také psychicky vyčerpávající,“ píše autor internetových stránek ropneplosiny.cz.
Na vrtech, které se nacházejí většinou v Severním moři, se pracuje ve dvanáctihodinových směnách, po dvou týdnech práce má dělník čtrnáct dní volno na pevnině. Výhodou práce na plošinách je, že díky jednotnému pracovnímu trhu EU nepotřebujete pracovní povolení. Stačí mít zdravotní výcvik (proškolí vás samotná firma, ale něco to stojí) a domluvit se anglicky.
Na anglických plošinách dosahují měsíční platy nekvalifikovaných pomocných dělníků, takzvaných „roughnecks“, asi dva tisíce liber měsíčně, tedy asi 60 tisíc korun. Agentur i přímých zaměstnavatelů, ropných společností, které takovou práci nabízejí, je celá řada, stačí zadat do vyhledávače klíčová slova „offshore“, „oil rig“ a „job“. Dělníky kromě Severního moře shánějí také firmy na Blízkém východě. Na českém internetu nabízí práci ve Spojených arabských emirátech internetová stránka praceuae.cz. Na těchto internetových stránkách jejich majitel inzeruje měsíční výdělek 40 až 65 tisíc korun.
