Z Grónska se stává zajímavý zdroj surovin. Kromě Trumpa si toho všimli i Číňané

Grónsko

Grónsko Zdroj: Creative Commons

Grónsko
Letecký pohled na Grónsko
Nuussaq, Grónsko
Grónsko
Grónsko
7
Fotogalerie

Zájem amerického prezidenta Donalda Trumpa o odkup Grónska označují dánští politici jako špatný vtip. Pokud by však někdy USA tento záměr uskutečnily, získaly by pod svou správu potenciálně zajímavý zdroj nerostných surovin. Ty se už navíc staly předmětem zájmu čínských firem.

Peking se své zájmy v oblasti Arktidy snaží v posledních letech prosazovat mimo jiné rozvíjením společných podniků zaměřených na těžbu surovin. Jde nejen o fosilní paliva, ale hlavně o vzácné zeminy, jež mají využití v elektrotechnice. Podle profesora Marca Lanteignea z univerzity v norském Tromsø se dokonce může stát Grónsko jednou z hlavních oblastí jejich těžby.

Tím spíše, když přístup k přírodnímu bohatství ostrova usnadňuje ubývání jeho ledové pokrývky, připomněl ve svém textu Lanteigne. Řada těžařů ale nehodlá dále čekat a otálet. O potřebná povolení k průzkumu a dolování ložisek žádají již nyní. To je případ spolupráce původem australské firmy Greenland Minerals s čínskou Shenghe Resources. Korporace o razítko pro společný podnik požádaly před několika týdny.

Před přístupem Číňanů ke grónskému přírodnímu bohatství však varuje například Dánský institut mezinárodních studií. Jejich aktivity na ostrově by údajně měly podléhat pečlivému posuzování ze strany místních úřadů.

Naopak v Londýně registrovaná společnost Blujay Mining podobným byrokratickým procesem letos v létě už prošla. Získala povolení na export titanové rudy z Grónska do Kanady, informuje server Mining Journal. V okolí ostrova by navíc mohlo být na dosah až 110 miliard barelů ropy, uvedla před lety americká geologická služba USGS.

Donald Trump se prý svých poradců několikrát při různých neformálních příležitostech zeptal, jestli je nákup Grónska uskutečnitelný. Zaujaly ho právě tamní bohaté nerostné zdroje a značný geopolitický význam. Pro Washington má ale Grónsko i nemalou bezpečnostní váhu.

Letitá dohoda s Dánskem dává USA prakticky neomezené právo využívat leteckou základnu Thule, která leží na grónském území 1200 kilometrů za polárním kruhem. Spojené státy mají s nákupem cizích území své zkušenosti, i když poměrně dávné. V roce 1867 od Ruska koupily Aljašku za 7,2 milionu dolarů, což je v dnešních cenách zhruba 125 milionů (necelé tři miliardy korun). Nabídku odkoupit Grónsko předložil Washington Kodani už v roce 1946, kdy za ostrov nabízel 100 milionů dolarů (dnes 1,3 miliardy, tedy přes 30 miliard korun).