V těchto volbách do Dolní sněmovny Spojeného království jde jak o podobu dohody o odchodu Británie z Evropské unie, tak o ekonomické a sociální směřování země po Brexitu. Navzdory neúspěšné předvolební kampani je zřejmě vyhraje Konzervativní strana v čele se současnou premiérkou Theresou May. Nezbývá tedy než doufat, že labouristé pod vedením Jeremyho Corbyna budou spolu s dalšími stranami schopni vytvořit jednotnou a silnou opozici.
Ve čtvrtek ráno se otevřou volební místnosti ve Velké Británii. Voliči v 650 volebních obvodech budou v předčasných volbách volit svého reprezentanta do Dolní sněmovny, kde Konzervativní strana pod vedením premiérky Theresy May nyní drží těsnou většinu 330 křesel. Svůj úmysl rozpustit parlament a vyhlásit předčasné volby, a tím zesílit mandát své strany v nadcházejících jednáních o podmínkách odchodu Spojeného království z Evropské unie, oznámila Theresa May teprve 18. dubna. Výslednou podobu dohody o Brexitu má schválit Dolní sněmovna i Sněmovna lordů a silnější mandát tak současné vládě poskytne širší manévrovací prostor. Zatímco vláda Theresy May chce opustit Evropský jednotný trh a celní unii, prioritou hlavní opoziční Labouristické strany je zachování jednotného trhu a relativně liberální imigrační politika.
Motivací pro vyhlášení předčasných voleb nicméně není jen získání silnějšího mandátu při vyjednávání podmínek odchodu z Evropské unie. Výsledná podoba Brexitu bude nevyhnutelně zklamáním i pro některé voliče konzervativců, kteří se tak musejí obávat atmosféry v roce 2020, na který vycházely pravidelné volby. Volby v roce 2020 by navíc zemi zastihly v průběhu druhé fáze jednání o budoucích vztazích s Evropskou unií. Dva roky navíc a silnější mandát umožní konzervativní vládě vyjednat lepší podmínky a pokusit se získat si zpět podporu voličů. Theresa May se spoléhá na to, že v roce 2022 budou vyhlídky Británie optimističtější než bezprostředně po odchodu z Evropské unie v roce 2019. Brexit navíc předefinuje i britskou vnitrostátní politiku. V takové podobě, jak si jej představuje vláda Theresy May, by Brexit nevyhnutelně transformoval ekonomiku země a pracovní trh. Během prvních let po odchodu Británie z Evropské unie by se tak mohla zásadně změnit sociální politika a konzervativní vláda chce být (se silným mandátem) u toho. Dnešní volby proto nejsou zdaleka jen volbami o podobě Brexitu, ale také volbami o ekonomickém směřování země a budoucnosti reliktů britského sociálního státu.
Když Theresa May svůj úmysl vyhlásit předčasné volby oznámila, drtivé vítězství konzervativců působilo nevyhnutelně. Po sedmi týdnech kampaně se ale zdá, že vítězství nebude tak triumfální, jak si toryové představovali. Podle předvolebních průzkumů strmě stoupá podpora Corbynovy Labouristické strany a naopak podpora konzervativců klesá. Zatímco před dvěma týdny průzkumy stále ukazovaly v průměru přibližně patnáctiprocentní náskok konzervativní strany a jasnou většinu křesel v Dolní sněmovně, průměr průzkumů týden před volbami se pohyboval jen okolo pěti procent. Agentura YouGov pak minulou středu zveřejnila kontroverzní model, podle kterého toryové nejen že neposílí svůj mandát, ale ztratí v Dolní sněmovně většinu.
Rozdíly v předvolebních průzkumech jsou do značné míry způsobené odlišným vážením preferencí mladých voličů. Zatímco modely předpovídající jasné vítězství konzervativní strany váží hlasy mladých voličů podle tradičně nízké účasti v předchozích volbách, agentury odhadující jen těsné vítězství konzervativců berou v potaz rostoucí procento mladých voličů, kteří říkají, že k volbám půjdou. Jestliže politické preference Britů dříve záležely v první řadě na třídní příslušnosti, dnešní Británie je politicky rozdělena podle jiných os. Jakkoliv politické přesvědčení do značné míry závisí na výši příjmů, právě věk se stává, spolu s úrovní dosaženého vzdělání, stále důležitějším prediktorem. Podle agentury YouGov roste podpora konzervativců s každými deseti lety věku o 8 %, zatímco obliba labouristické strany se zvyšuje s dosaženým stupněm vzdělání. Výsledek voleb tak možná do značné míry závisí i na tom, jestli mladí voliči, které si Jeremy Corbyn získal mimo jiné populistickým slibem, že zruší školné, opravdu dnes do volebních místností dorazí.
Sedm týdnů předvolební kampaně znamenalo pro konzervativce Theresy May katastrofu hned z několika důvodů. Jen během kampaně zažila Británie dva teroristické útoky, jeden 22. května v Manchesterské aréně a druhý na London Bridge několik dní před volbami – 3. června. K dalšímu teroristickému útoku došlo ještě 22. března poblíž budovy Britského parlamentu v londýnském Westminteru. Mezi důvody, kvůli nimž policie a tajné služby nebyly schopny útokům zabránit, patří také drastické škrty v rozpočtu bezpečnostních složek, za kterými stála právě Theresa May coby ministryně vnitra ve vládě Davida Camerona. Theresa May tehdy označila varování, že škrty omezí schopnost policie chránit občany, za planý poplach.
Toryové navíc vsadili v předvolební kampani na omezený čas a soustředili se na vytvoření zdání „silné a stabilní“ vlády více než na volební program. Nejen že se tisíckrát opakovaný slogan „strong and stable“ stal záhy terčem posměchu, ale neúčast premiérky v některých debatách, neschopnost odpovědět na otázky týkající se politického programu vlastní strany a neobratné vycouvání z nového návrhu financování sociální péče navíc u voličů vytvořily spíše dojem vlády „slabé a vratké“. Navzdory vehementní snaze konzervativců odvést pozornost k rozporům mezi Corbynovými labouristy se mezitím zřejmě Labouristické straně podařilo vytvořit iluzi relativní jednoty, přestože strana v roce 2016 vyslovila Corbynovi jakožto leaderovi, který zastupuje její radikálnější křídlo, nedůvěru.
I přesto dnešní volby s největší pravděpodobností vyhrají konzervativci Theresy Mayové. Můžeme tak očekávat nejen tvrdší Brexit, ale také pokračování politiky úsporných opatření, která zpomalila zotavování britské ekonomiky z finanční krize a nadále brzdí její růst, další prohlubování katastrofického stavu veřejného zdravotnictví, růst ekonomické nerovnosti (už tak nejvyšší mezi vyspělými evropskými zeměmi) nebo obnovení gymnázií s přijímacími zkouškami, jež napomáhající ekonomické a etnické segregaci. Otázkou zůstává, jestli je Jeremy Corbyn schopen s mandátem, který dostane, vytvořit jednotnou a silnou opozici a bránit ideu sociálního státu. Labouristický manifest je levicovými médii označován jako inspirace pro skomírající levici napříč Evropou. Doufejme, že to samé budeme moci říct i o opozičním působení Labouristické strany příštích pět let.
