Peníze na důchody budou chybět Česku i řadě dalších zemí. Evropa stárne a bude hůř
Je to stále větší problém, který by podle odborníků urychleně nevyřešila ani sebelepší opatření na zvýšení porodnosti. Evropa prudce stárne, především jih kontinentu. Neustále tak roste počet seniorů, zatímco ekonomicky aktivních lidí ubývá. Aby důchodové systémy nápor utáhly, sahají vlády k nepopulárním opatřením, jako je zvyšování věku odchodu do starobní penze. Výjimkou není ani Česko. Plyne to z evropských databází, které analyzoval Český statistický úřad (ČSÚ).
O pokročilosti stárnutí populace svědčí podíl seniorů na celkovém počtu obyvatel dané země. Standardně se za starší považují lidé ve věku 65 a více let. „V analyzovaných státech je zastoupení těchto obyvatel nejvyšší v Itálii, kde staršího věku dosahuje téměř každý čtvrtý člověk. Proces stárnutí došel nejdále také v Portugalsku, Řecku a Chorvatsku, ale i v Bulharsku, Finsku a Německu,“ uvádí Jakub Vachuška z ČSÚ v aktuálním čísle časopisu Statistika a my.
Třetina české populace
Oproti Itálii, kde je situace nejhorší, je na tom Česká republika o něco lépe. Podíl lidí ve věku 65 a více let činí 20,4 procenta. Do budoucna se ale řady důchodců, kterých je nyní asi 2,24 milionu, rozrostou o stovky tisíc.
Podle Michaely Němečkové z oddělení demografické statistiky ČSÚ může počet seniorů do roku 2050 dosáhnout až 3,25 milionu. Mezi penzisty se tak zařadí třetina všech Čechů a Češek. Kromě důchodového systému to bude znamenat velkou zátěž i pro zdravotnictví a sociální služby, včetně pobytových zařízení.
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk podle pravidel pro rok 2025:
Stárnutím populace se zabývá také Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Ekonomického ústavu Akademie věd ČR. V zářijové zprávě poukázal na nutnost prohlubování reformních změn končící vlády. Hnutí ANO, SPD a Motoristé, které sestavují nový kabinet, ale chtějí postupovat úplně opačně a opatření zrušit.
Podle IDEA lze udržitelnost penzijního systému zajistit posouváním věku odchodu z pracovní fáze života, zvyšováním sociálního pojištění nebo daní či snižováním důchodů. „Žádná jiná řešení, která by měla významný dopad, neexistují. Pokud se jakákoli příští vláda rozhodne zvrátit reformní změny, musí jasně deklarovat, kterou z těchto alternativ využije. Nebo musí získat peníze pro důchodový systém jinde, protože stárnutí populace se zastavit nedá,“ upozorňuje institut. A dodává, že podpora porodnosti ani vznik státního spořicího fondu, které mají v programech ANO nebo Motoristé, by hluboké schodky takzvaného penzijního účtu nijak zásadně nesnížily.
Pořadí vede jih Evropy
Spolu s podílem seniorů na celkovém počtu obyvatel dané země je dalším ukazatelem věk populace. I v tomto srovnání jsou na tom nejhůře jihoevropské státy. „V průměru nejstarší populaci měla při posledním sčítání lidu Itálie, kde průměrný věk dosáhl 46,2 roku,“ upozorňuje Vachuška z ČSÚ.
Průměrný věk Italů přesáhl o 2,7 roku průměr Evropské unie a byl dokonce o 7,6 roku vyšší než průměrný věk Islanďanů, který činí 38,6 roku. Mezi nejstarší evropské populace patří i Portugalsko, Řecko a Chorvatsko, ale také státy z jiných regionů Evropy, například Německo či Litva. „Jednoznačně lze však říci, že populace ve všech analyzovaných pevninských státech jižní Evropy s výjimkou Kypru a Malty patří mezi nejstarší,“ dodává statistik.
Oproti tomu nejmladší obyvatelstvo má spolu s Islandem například Irsko, Lucembursko a Norsko, kde průměrný věk nepřevýšil 41 let. Česko si vede poměrně dobře, průměrný věk tuzemské populace je 42,7 roku.
