České investory válcuje příliv „neviditelných“ investičních kvazifondů skýtajících zejména pro drobné hráče celou řadu rizik. Takzvaných patnáctkových fondů podle §15 zákona o investičních společnostech, které se na jedné straně chlubí logem ČNB, aniž by však byly jakkoli regulovány, působilo v Česku v pololetí 411, tedy nejvíce v historii. Podle dat regulátora se navíc jejich řady rozrůstají stále rychleji. Zatímco za celý loňský rok vzniklo těchto entit, které běžný investor mnohdy nerozezná od regulovaných fondů, jednačtyřicet, jen během letošního prvního pololetí jich stihly vzniknout takřka tři desítky.
„S ohledem na množství těchto fondů a vybraných prostředků se už jedná o systémové riziko. Tyto entity nejsou určeny pro drobné a nezkušené investory, kteří by se všem pochybným prodejcům těchto entit měli zdaleka vyhnout,“ říká výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT) Jana Brodani. Fondy mají povinnost se pouze formálně zapsat u ČNB a ročně podávat stručné hlášení České národní bance. Neexistuje ale žádná kontrola nad tím, v jakém rozsahu a jakým způsobem dochází k investování shromážděných prostředků.
Ekonomové odhadují, že tyto šedé „fondy“ mohou dohromady spravovat prostředky ve výši jednotek miliard korun. „Prudký nárůst počtu těchto kvazifondů dávám do souvislosti s medializací. Přestože je negativní, tento typ produktu mnoha „podnikavcům“ ukázal cestu, jak s nulovou odpovědností vybrat jednoduše peníze od mnoha důvěřivých lidí a dělat si s nimi úplně, co chce,“ zdůrazňuje ekonom finanční skupiny Partners Martin Mašát.
Kvazifondy o sobě daly masivně vědět v roce 2020, když pražská společnost J. O. Investment podvodně vylákala s příslibem výnosů ve vysokých desítkách procent od investorů přes jednu miliardu korun. Jiný kvazifond Foxtrade Invest spojený s podnikatelem Lubošem Pánkem zase měl podle policie investorům zpronevěřit kolem 600 milionů korun. Další „fond“ spravovaný společností Cryfin orientovaný na kryptoměny zase už přes rok dluží investorům peníze v řádu vyšších stovek milionů korun.
Jako nebezpečný fenomén s možným kriminálním pozadím, který se navíc teprve rozvine, vnímá „patnáctkovou entitu“ i Finanční analytický úřad. „Významnou oblastí v případech investičních podvodů, kde jsou evidovány miliardové škody a které NCOZ intenzivně řeší, jsou takzvané alternativní investiční fondy neboli minifondy, které jsou upraveny v paragrafu 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech,“ uvádí výroční zpráva Národní centrály proti organizovanému zločinu za rok 2022.
Masivní nárůst těchto společností v minulých letech podle Policie zároveň i kopíruje množství nově vedených případů. „V budoucnu bude tento problém ještě větší než v současnosti,“ dodává zpráva.
Popularitu „patnáctek“ vydatně podpořila masivní česká inflace. „Daleko více než dříve vyhání peníze drobných i velkých střadatelů z bank s cílem jejich ochrany před znehodnocením,“ uvádí relationship manager Conseq Investment Management Jan Macek. Právě příslib relativně vysokého zhodnocení bývá u fondů dominantním lákadlem. Zejména v anglosaských zemích jde přitom o tradiční formu komunitárních investic. V Česku se ale původně neškodný vzor významově posunul.
„Legislativa nám říká, že tyto „s. r. o. tvářící se jako fond“ nesmí být nazývány investičním fondem, což se ovšem běžně děje. Stejně tak musí mít maximálně dvacet investorů, běžně jich ovšem mají stovky, někdy jako v případě Growing Way i přes tisíc,“ zdůrazňuje Martin Dočekal z portálu Dluhopisar.cz. Obdobně tyto investice nemají být nabízeny veřejnosti, přesto bývá nabídka jejich investic běžně součástí webové prezentace.
Někteří ze znalců vidí pasti kvazifondů jako selhání domácí regulace. „V tomto ČNB zaspává. Regulovaný trh naprosto striktně dohlíží a vedle toho se u miliardových kauz všichni tváří, že se vlastně nic nestalo,“ uvádí šéf České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování Marek Černoch. Částečné zpřísnění regulace je nicméně na dohled, když ministerstvo financí předložilo v květnu 2023 do mezirezortního připomínkového řízení návrh legislativní novely.
„ČNB zaslala v minulosti ministerstvu financí několik podnětů k zpřísnění právní úpravy správy podle §15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech a vítáme, že návrh novely v podstatě všechny podněty ČNB zohledňuje,“ uvádí Denisa Všetíčková z ČNB.
Návrhy podle ní obsahovaly mimo jiné povinnost auditu, povinné označování správců způsobem, který nebude zaměnitelný s osobami podléhajícími dohledu ČNB, či výslovné vymezení a částečně i omezení povoleného okruhu investorů. Jedinými sankčními možnostmi regulátora jsou v současnosti pokuta neplnění informační povinnosti a posléze případný výmaz z evidovaného seznamu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
