Za problémy firem nemůže ekonomika, říká zakladatel Natlandu Tomáš Raška

Česká ekonomika už půldruhého roku neroste, zastavilo se i německé hospodářství, na něž je české hodně navázané. A přitom se zdá, že na výsledky firem inflace ani energetická krize extrémní dopady neměly. Zásadní velké krachy firem nejsou příliš vidět, proč?

Musíme si uvědomit, že drtivá většina českých firem není zase až tak navázaná na německou ekonomiku. Ano, některé jsou významně, ale ty dosud spíš relativně zlepšovaly výkon českého hospodářství. Navíc většina činnosti tuzemských firem je určena pro český trh, případně světový, takže jejich potíže nevysvětlíme problémy Německa. Krize jako taková ani její dopady nebyly a nejsou symetrické, byla zde spousta faktorů a příčin.

Mička přišel i o postel. Král dluhopisů pustil korunu, věřitelé dostali symbolické bolestné

Obchod a služby

Přeceňuje se tedy role růstu hospodářství pro finanční zdraví firem?

Hospodářský růst jako takový je samozřejmě důležitý, často si říkám, že je až alarmující počet těch, co proti růstu ve veřejném prostoru bojují a propagují „nerůst“. To ještě žádný problém nikdy nevyřešilo.

Já jsem investor. Naše skupina investuje do nejrůznějších projektů a jsem zvyklý pracovat s reálnými daty. To, že ekonomika neroste, znamená, že přišla o tři procenta ročního výkonu v porovnání s nejlepšími předcovidovými časy. Ale firmy v problémech jsou v potížích většinou mnohem hlouběji než o nějaká tři procenta, a navíc za ně nemůže ani česká ani německá ekonomika. 

Takže za ně může management?

Někdy ano, někdy je to souběh okolností, situací. Často si podniky problémy působí samy, protože oddalují řešení, vlastně nejsou „řádným hospodářem“. Věří v zázrak, odkládají věci v naději, že zlepšení se stane samo, a nedělají rozhodnutí, která jim mohou pomoci, i kdyby šlo jen o žádost o konzultace, radu. Neřešené situace způsobují jen snižování hodnoty aktiv a celého podniku.

Situace je pak neúnosná nejen pro samotnou firmu, ale i pro její dodavatele a zaměstnance. A když se pak situace ještě zhorší, dojde až do insolvenčních řízení a podobně, pak se vše zhorší i pro věřitele. Je logické, že všichni chtějí být uspokojeni co nejvíce. Nicméně když už není ani z čeho, protože aktiva už nemají hodnotu a prodávají se pod cenou, bývá to smutný příběh. A na stole jich přibývá. 

Ale když se vrátíme k hospodářskému vývoji, zlepšení by přeci mělo přijít, jde o klasické střídání cyklů, ne? I proto se firmy zadlužují, aby zainvestovaly do něčeho lepšího nebo rozvíjely produkt pro větší prodeje a tak podobně.

Jistě, ale v konjunktuře zlepšení může přicházet nikoliv díky vnitřní investici na dluh, ale jí navzdory. Prostě ze zlepšení trhu, v době růstu. Ale právě taková zlepšení jsou v současné hospodářské situaci méně pravděpodobná. A hlavně je potřeba investice do rozvoje dělat s použitím správného financování.

Některé typy investic by měly být financovány hlavně vlastní ekvitou, třeba rané fáze vývoje nového produktu, případně R&D. Výzkum toho, co funguje, by primárně měl být za vlastní prostředky podnikatele, jinak to není podnikání, ale hazard s cizími penězi. 

Cínovecké lithium se mění ve zlato. Akcie australského těžaře vydělávají stamiliony

Burzy a trhy

Vlastní peníze jsou ale drahé, to potom bude podnikatel investovat méně a bude příliš opatrný, ne?

Jistě, vlastní ekvita je vůbec nejdražší forma financování investic, protože má největší flexibilitu. Jejím použitím se podnikatel vzdává dalších možných využití k jiným účelům. Ale ekvitní investice nemusí být obří. Lze ji snáz ukončit, když to nevypadá na úspěch, a hlavně si její pomocí firma buduje reputaci.

Když my zachraňujeme nějaký podnik, řešíme restrukturalizaci a je potřeba stabilizovat finance a situaci celé firmy, vždy na začátku používáme vlastní peníze. Až když jsme schopni říct, že komplikovanou fázi jsme překonali, je stabilizováno, pak nastupují první externí peníze z bank, nějaká juniorní financování a podobně. 

Startupový svět má nové paradigma. Na trhu panuje zákopová válka

Názory a analýzy

Jste investor, sám jste to zdůraznil, ten pohled na hospodářství a business máte jasný. Jako skupina jste dost rozkročeni, od klasických private equity, majetkové účasti v ohrožených firmách přes nemovitostní projekty, start-upy, fondy, asset management po finanční služby. Je tam další prostor pro rozšíření?

Ne, naopak. My jsme se cíleně rozhodli, že půjdeme opačným směrem, a na základě letité zkušenosti jsme si stanovili klíčové oblasti, kterým se chceme věnovat, kde se rozvíjet. To jsou nemovitosti a energetika, kde jsme silní v týmu a personálním vybavení. U ostatních oborů musíme vidět nejen konkrétní finanční příležitost, ale taky dobrý tým v dané firmě. Oni mají znalost produktu, vývoje, musíme se mít o co opřít. Jinak to není funkční. 

Zmínil jste energetiku. Byl právě pro energetické firmy poslední rok nejlepší?

Samozřejmě, že se to i může na první pohled zdát, ale i někteří výrobci, dodavatelé v energetice problémy měli nebo mají. Obor prochází významnými změnami, které začaly dávno před energetickou krizí a budou jistě pokračovat. Je v tom samozřejmě i mnoho příležitostí.