Česko má malý důvod k oslavě. Investoři jsou totiž ochotni půjčovat zemi peníze za stále výhodnějších podmínek, a levněji tak financovat rostoucí zadlužení. Na pět let si tak Česko momentálně půjčuje za o třetinu nižší úrok než ještě před rokem a levněji si země dokázala obstarat peníze na trzích naposledy v únoru loňského roku. Důvodem silnější investorské přízně je zejména předpoklad blížícího se uvolňování měnové politiky napříč světem včetně Česka. A tedy i očekávání investorů, že v budoucnu ponesou stejné dluhopisy podstatně méně než dnes. Ani pokles úroků ovšem nedokáže v příštích letech vyléčit bolavou patu Česka posledních let, a totiž růst nákladů na zadlužení.
„Trh s ohledem na neuspokojivou výkonnost české ekonomiky sází na sice možná nikoli brzký, zato však rychlý, možná až agresivní pokles sazeb ČNB vynucený hospodářskou situací. Trh stejně jako náš tým věří, že čím později, tím rychleji půjdou sazby v Česku dolů,“ říká ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Česko momentálně zaplatí za pětiletou půjčku roční úrok 4,17 procenta. Ještě loni v říjnu přitom investoři požadovali za půjčku zemi takřka 6,2 procenta ročně. Prakticky to z každé nově půjčené miliardy znamená za dobu trvání dluhu zhruba stomilionovou úrokovou úsporu. Takřka polovina tohoto poklesu jde přitom na vrub jen uplynulým dvěma měsícům. Obdobný propad úroků může země oslavit i v případě dlouhodobých půjček trvajících deset a více let.
„Financování státního dluhu je z velké části o refinancování, které se nedá s ohledem na splatnost dluhopisů odkládat systematicky na výhodnější dobu, až budou úrokové sazby níže,“ zdůrazňuje omezenou možnost státu využívat zrovna příznivých situací na finančních trzích Petra Vodstrčilová Ministerstva financí.
Pokles úroků z českého dluhu šel ruku v ruce s vývojem v zahraničí, který odstartovali zámořští investoři, a to z obdobných důvodů jako v Česku. „Centrem globálního finančního systému je stále dolar a byly to právě úroky z amerických vládních bondů, které během listopadu brutálně poklesly a zbytek světa tento trend kopíroval,“ zdůrazňuje portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Efektem poklesu úročení vládních bondů bude pokles nákladů na český státní dluh, neprojeví se však zdaleka ihned. „Dopad na dluhovou službu bude letos malý, jelikož už jsme na konci roku a většina dluhopisů byla emitována dříve ještě v období vyšších výnosů,“ zdůrazňuje Tomčiak. V příštím roce se přitom budou prostřednictvím nových emisí splácet bondy vydané v Česku v letech, kdy byly úrokové sazby na nule a některé z dluhopisů dokonce „nesly“ záporný výnos, přinášely tedy investorům faktickou ztrátu.
„Takže navzdory současnému poklesu sazeb zaznamenáme u úrokových nákladů českého dluhu nárůst,“ dodává Tomčiak. Jak uvádí ministerstvo financí, v příštím roce má Česko splatné dluhopisy za 117 miliard korun, které jsou v průměru úročeny 3,7 procenty. I přes příznivý vývoj nákladů na financování v posledních měsících by tak jejich splacení prostřednictvím nových půjček s úrokem přesahujícím čtyři procenta vyšlo dráže.
Úspora se podle něho začne nejdříve projevovat u pokladničních poukázek, tedy krátkodobého dluhu splatných za několik měsíců. „V jejich případě by příští rok měla země ušetřit nižší jednotky miliard korun,“ dodává ekonom. Úrokové náklady na obsluhu vládního dluhu už přitom loni dosáhly bezmála padesáti miliard korun a byly po roce 2013 nejvyšší v historii. Pro příští rok ostatně ministerstvo počítá s jejich extrémním nárůstem na 95 miliard korun, a to primárně vlivem více než čtvrtbilionového rozpočtového schodku plánovaného pro rok 2024.
Další vývoj nákladů státu na financování půjde ruku v ruce s vývojem inflace. „Pokud budou i nadále čísla o inflaci pozitivní, potom můžeme očekávat další snižování výnosů a naopak růst cen dluhopisů,“ říká šéf Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
