Amerika pod tíhou dluhu. Slavný investor zase varuje před apokalypsou, proč věští Spojeným státům infarkt zrovna teď?
Spojené státy čeká politicky a ekonomicky horké jaro. Během nejbližších měsíců musejí tamní zákonodárci dojít k dohodě na zvýšení takzvaného dluhového stropu, jinak si nebude moci federální vláda USA půjčovat další peníze. To je ale jen jeden z projevů toho, že nejmocnější zemi světa nyní čím dál akutněji tíží vlastní dluhy. Známý investor Ray Dalio varuje, že by v nadcházejících letech mohl Ameriku potopit finanční infarkt.
Vládnoucí republikáni se zatím ani mezi sebou neshodnou na tom, za jakých podmínek by ke zvednutí dluhového stropu mělo dojít. Téma spojují i s otázkou, jak hluboké mají být škrty veřejných výdajů a také se zachováním některých daňových úlev, které prezident Donald Trump prosadil během svého prvního funkčního období.
Snížení daní z příjmu fyzických osob o několik procentních bodů v závislosti na výši výdělku ale mělo dočasnou povahu, platnost opatření by měla vypršet na konci letošního roku. To vše je předmětem složitých jednání mezi republikány.
VIDEO: Spojené státy ekonomicky utíkají Evropě, rozdíly se ještě prohloubí, říká Tomáš Pfeiler z Cyrrusu v pořadu FLOW
Ani případná dohoda a zvednutí dluhového stropu by ale nebyly zárukou toho, že Spojené státy nakonec ustojí tíži vlastního dluhu, na jehož obsluhu momentálně vynakládají zhruba 13 procent výdajů federálního rozpočtu – více než například činí armádní výdaje. Jde o jeden z důvodů, proč nyní část známých investorů tak silně varuje před trajektorií amerických veřejných financí.
Dluhový strop v USA: Co to je?
- Dluhový strop je limit stanovený Kongresem na to, kolik si Spojené státy mohou půjčit.
- Jednoduše řečeno, to znamená, že vláda nemá povoleno si půjčovat více peněz.
- Aby si vláda mohla půjčit peníze, vydává dluhopisy, které musí splatit s úroky.
- Jakmile je však dosaženo stropu, ministerstvo financí nemůže vydávat další bondy, čímž se v podstatě zastaví klíčový tok peněz pro federální vládu.
- Od prvního stanovení dluhového limitu na 45 miliard dolarů v roce 1939 byl dluhový strop zvýšen 104krát.
- Poslední posunutí dluhového stropu nastalo v lednu 2025, kdy byl stanoven na 36,1 bilionu dolarů.
Zřejmě vůbec nejnaléhavěji z amerických byznysových kruhů aktuálně zaznívá varování před nezkrocenými veřejnými financemi od zakladatele obřího hedgeového fondu Bridgewater Raye Dalia. Pokud se podle něj nic nezmění, mohla by USA bez drastické odtučňovací kúry do tří let skolit finanční obdoba infarktu.
Tématu dluhových krizí věnoval novou knihu s názvem Jak státy bankrotují. „Dluh a jeho obsluha jsou jako rostoucí usazenina v tepnách. Postupně se jí ucpávají, až v nich nezbyde prostor pro nic jiného. Amerika by z toho mohla mít infarkt,“ vysvětluje v rozhovoru pro portál Barron’s Dalio, který v posledních letech varuje před pádem USA opakovaně.
Na téma se zaměřil také v publikaci z roku 2021 s názvem Principy, jak se vypořádat s měnícím se světovým řádem. Popisoval okolnosti historického upadání světových velmocí a hledal odpověď na otázku, zda je vůbec možné pokles jejich vlivu a moci po období největšího rozkvětu zpomalit. Fenomény jako politická polarizace nebo neudržitelné hromadění dluhů jsou podle něj faktory, které relativní americké upadání zrychlují.
Kolik USA stojí jejich dluhy:
Daliova veřejná vystoupení v posledních letech tak mají podobu pověstného bití na poplach s cílem vyvolat diskuzi o možné změně současného stavu. Amerika by navíc s nápravou neměla dlouho otálet, protože její 36bilionový dolarový dluh čeká letos zhruba ze čtvrtiny refinancování, a to v době, kdy se úrokové sazby tamní centrální banky pohybují na úrovni 4,25 až 4,5 procenta.
Sám Dalio přesto nedávno v podcastu Odd Lots svou metaforu infarktu rozvinul způsobem, který jí dává o něco méně apokalyptické vyznění. Zatímco běžná populace si infarkt představí jako náhlou a na první pohled zjevnou život ohrožující příhodu, srdeční zástava americké federální vlády by se podle něj v praxi projevila zdánlivě nenápadněji.
Dalio odhaduje, že by USA „jen“ restrukturalizovaly dluh, tedy třeba posunuly dobu splatnosti dluhopisů. Byť by „restrukturalizace dluhu“ zněla běžným držitelům dolarů jako abstraktní finanční operace, šlo by de facto o bankrot Spojených států spojený s postupnou ztrátou kupní síly jejich měny.
Dluh USA 2015 až 2025:
„Kdyby něco takového Trumpova vláda udělala, tak zničí dolar. Nechci říkat, že by zkolaboval finanční systém, ale zásadně by se otřásl. Americký prezident má ale kolem sebe i dost chytré lidi jako ministra financí Scotta Bessenta, kteří by to nechtěli dovolit. Na druhou stranu když vidím počínání Trumpa a ostatní části jeho bandy, vyloučit se nedá nic,“ odhaduje Aleš Vávra, který se donedávna věnoval ve fondu Metatron Capital takzvanému shortování akcií, tedy „sázkám“ na pokles hodnoty problematických firem.
„Nemyslím si, že Trumpova administrativa plánuje tak divokou fiskální expanzi, aby to vedlo k nějakému neudržitelnému nárůstu výnosů amerických státních dluhopisů. A zřejmě si to nemyslí ani finanční trhy, protože třeba výnosy na desetiletém horizontu se v posledních týdnech nezvyšují,“ uklidňuje analytik České spořitelny Michal Skořepa. „Problém může přijít spíš v podobě obavy, že dosavadní velmi neurvalý Trumpův přístup v oblasti domácího práva, veřejné administrativy a mezinárodní diplomacie může výrazně poškodit americkou ekonomiku, a tedy i její schopnost splácet stávající dluh.“
Investory může částečně také uklidňovat skutečnost, že Spojené státy si stále udržují výši svého vládního dluhu v poměru k HDP (přes 120 procent) na nižší úrovni než nejzadluženější vyspělé státy světa jako Japonsko, Řecko nebo Itálie, byť od poslední jmenované země dělí Američany už jen zhruba deset procentních bodů. „Pro vládu USA je ale obsluha jejich dluhu už prostě moc velká – kolem tří procent HDP. A ona to moc dobře ví, proto i za pomoci Elona Muska hledají nutné úspory,“ dodává Vávra.
Kdo zaplatí státní dluh USA?
„Jenže Trump zároveň dělá například svými obchodními válkami všechno pro to, aby naštval okolní svět. Zapomíná ale, že když svět přestane kupovat dolarový dluh, tak budou mít Američané problém,“ upozorňuje Vávra na fakt, že jedním z výrazných zdrojů poptávky po dluhopisech USA jsou zahraniční státy a investoři. „Restrukturalizace dluhu USA hrozí podle mého soudu méně v důsledku dramatického růstu nabídky dluhopisů a více v důsledku dramatického poklesu poptávky po nich,“ dodává Skořepa.
Podle dalších analytiků je problém současných Spojených států také v tom, že se Washington snaží dosáhnout několika protichůdných cílů. „Chce oslabit dolar, současně snížit obchodní deficit s ostatními státy a zároveň také udržet postavení dolaru coby klíčové světové měny,“ citují Financial Times analytika Standard Chartered Stevena Englandera.
I díky trumpovskému chaosu by ale nakonec přece jen mohly Ameriku dluhy tížit o něco méně. Mimo jiné kvůli očekávanému zvolnění růstu ekonomiky USA v důsledku celních válek počítají investoři s tím, že by Fed mohl koncem roku snižovat sazby dvakrát nebo třikrát. Před nástupem Trumpa do Bílého domu počítali s nanejvýš dvojím snížením, dodávají FT.
