Český fintech přitahuje talenty a má se čím chlubit i na globálním poli
Spojení financí a technologií, tedy fintech, je relativně mladé odvětví, které se ve světě začalo formovat zejména po recesi z let 2008 a 2009. Byla to doba, kdy lidé přirozeně hledali alternativy k tradičním finančním službám a technologie je začaly umožňovat. Do rukou jsme stále častěji začali brát chytré telefony a vývojáři toho využívali k vytváření různorodých řešení.
Tak vznikly platební aplikace a s nimi i celé odvětví fintechu, kterému dnes říkáme paytech, investiční aplikace, tedy wealthtech, aplikace na pojištění si začaly říkat insurtech a mnohé další, které pravděpodobně také používáte. Někteří technooptimisté předpovídali, že fintech je revoluce, která položí tradiční finanční služby na lopatky, zatímco jiní se domnívali, že banky a další velké instituce si nenechají ujet vlak a budou inovovat také, přičemž tam, kde jim to příliš nepůjde, nebo to bude drahé, fintechy zkrátka díky své finanční převaze koupí. A to se skutečně začalo dít.
V České republice se příběh fintechu začal psát až na drobné výjimky s malým zpožděním. Některé crowdfundingové, či dokonce kryptoměnové projekty vznikly už o několik let dříve, ale o fintechu jsme se u nás začali bavit široce až v roce 2014. O dva roky později už si odvětví vytvořilo i svou vlastní asociaci.
Od roku 2016 se český fintech ztrojnásobil z tehdejších 50 firem na 150. To byl jeden z výsledků výzkumu, který byl zpracován právě pro Českou fintechovou asociaci a společnost Visa. V roce 2025 už české fintechy zaměstnávaly téměř šest a půl tisíce lidí, což z nich dělá nepřehlédnutelnou část digitální ekonomiky a ekonomiky obecně. Řečí ekonomických čísel se bavíme o téměř 12 miliardách ročně v hrubé přidané hodnotě a 3,6 miliardy korun pro veřejné rozpočty. A to jsou za relativně krátkou dobu čísla, kterými už se dá chlubit.
Když se pominou čísla
Není to ale jen o číslech. Fintech dokázal přitáhnout talentované zaměstnance ze zahraničí. Nepřekvapivě to bylo zejména ze Slovenska a z Ukrajiny, ale dařilo se mu do Prahy, Brna a dalších českých měst přivést vzdělané lidi také z Velké Británie, nebo dokonce Singapuru.
Není se čemu divit, když v některých částech fintechu hraje Česko skutečně první ligu. Nejviditelnější je to u kryptoměn, kde „u nás“ vznikl první těžební pool, první hardwarová peněženka a další software či hardware, které dnes využívají lidé a kopírují firmy po celém světě. Stali jsme se ale také zakladateli proptradingu, tedy celé podmnožiny tradingu, a ve světě čile fungují například naše platební inovace.
Zase ty veřejné instituce
Všechno ale není zdaleka jen růžové. České fintechy si sice fandí a věří v pozitivní budoucnost, spílají ale na podporu od veřejných institucí. Přestože až na výjimky uvádí, že se jim dobře pracuje s tradičními finančními institucemi, tedy zejména bankami, u veřejných institucí to mají jinak. Regulace či licenční řízení fintech umí potrápit a zpomalit, či dokonce zastavit jeho vývoj.
Přitom rozvoj fintechu je něco, co by nás mělo těšit. Čím jsou fintechové firmy větší, tím spíše se jim daří lákat talentované odborníky ze zahraničí a přinášet to, co se v politice často skloňuje, ale jen málo se pro to dělá, tedy onu tajemnou vysokou přidanou hodnotu. A na konci dne jsou to pak i služby pro nás všechny, kteří rádi rychle a pohodlně zaplatíme, zainvestujeme pohodlně z telefonu nebo si chceme pomocí chytrých nástrojů dát na pár kliknutí do pořádku své finance.
VIDEO: Při výberu nemovitostního fondu se dívejte na to, kdo ho založil a jak dlouho funguje, radí Medřický ve FLOW
