Na rychlé vyšetření blackoutu zapomeňte, potrvá až půl roku. Odklad otvírá prostor spekulacím
Na přesnou rekonstrukci a vysvětlení největšího výpadku proudu v historii České republiky z letošního čtvrtého července, kdy na několik hodin zůstalo bez elektřiny přes půl milionu odběratelů, si počkáme přinejmenším měsíce. Je vysoce pravděpodobné, že nepadne do parlamentních voleb, které se odehrají začátkem října. Právě energetika a příčiny výpadku budou jedním z klíčových témat.
Tím, kdo by měl vyjasnit, co přesně se v hodinách předcházejících přerušení dodávek elektřiny dělo, je Energetický regulační úřad (ERÚ) v roli regulátora. Ten ale rychlou odpověď a vysvětlení vyloučil. Místo toho ustanovil pracovní vyšetřovací skupinu. Ta se má poprvé sejít až 13. srpna. „V posledních dnech se objevuje řada často nepodložených a spekulativních názorů, což objektivnímu posouzení událostí ani veřejnému vnímání energetiky nepřispívá. U takto zásadní události je potřeba postupovat uváženě a vycházet z faktických informací,“ ohlásil dlouhé vyšetřování předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.
Vyšetřovací skupina a mezinárodní panel
Vyšetřovat bude kromě zmíněné pracovní skupiny i mezinárodní panel expertů. „Technická příčina výpadku včetně postupu provozovatele přepravní soustavy bude dle nastavených pravidel vycházejících z legislativy EU detailně šetřena nezávislým mezinárodním panelem expertů. Součástí tohoto panelu jsou zástupci provozovatelů evropských přenosových soustav, Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a národních regulátorů. Je to běžný, předem stanovený postup při obdobných událostech v celé Evropě. ERÚ bude mít své zástupce v tomto panelu a budeme požadovat odpovědi na řadu otázek včetně těch, které jsou uvedeny v medializovaném podnětu společnosti ČEZ. První jednání tohoto panelu se uskuteční v září a faktická zpráva bude hotova nejpozději do půl roku,“ uvedl Šefránek na síti LinkedIn.
Jasně tak říká, že generální ředitel ČEZ Daniel Beneš nedostane odpovědi na své otázky o příčinách výpadku a roli provozovatele přenosové sítě, státní firmy ČEPS, dřív než za půl roku. Přesně v tomto stylu také Šefránek odpověděl Benešovi osobním dopisem v úterý 22. července. „Nebudeme zveřejňovat podrobnosti, co konkrétně v dopise je. Odpověď je ale v podobném stylu jako oficiální prohlášení pana Šefránka,“ řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Panel expertů podle něj poprvé zasedne až v září.
Pracovní skupina pod vedením ERÚ bude pátrat po vysvětleních souběžně s panelem. V ní by měli kromě regulátora a ministerstva průmyslu zasednout i distributoři elektřiny (firmy PRE Distribuce, EG.D a ČEZ Distribuce), ČEPS jako správce přenosové soustavy a za výrobce „poskytující služby obnovy soustavy“ polostátní ČEZ a Sev.en Pavla Tykače. Posledním členem bude operátor trhu s elektřinou (OTE). Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš se tak přímo může stát členem vyšetřovací pracovní skupiny a tam se domáhat odpovědí na své otázky z dopisu pro ERÚ. A ptát se přímo zástupce ČEPS, který tam bude sedět s ním.
V čem pochybil ČEPS
Benešových jedenáct dotazů i další indicie ukazují přímo na odpovědnost ČEPS. Ptá se na stav a opravy spadlého kabelu, plánovaní přeshraničních přetoků z Německa, odstavená vedení v den výpadku a také na témata, která se zatím na veřejnosti vůbec neobjevila. Třeba na to, proč od začátku listopadu, tedy tři čtvrtě roku, nefunguje na hranicích s Německem jeden z transformátorů PST T454, který má omezovat právě přetoky ze solárních zdrojů z Německa.
Další dotazy míří přímo na chování dispečerů ČEPS ve chvílích po výpadku. Ptá se, proč dispečer ČEPS nekomunikoval s paroplynovou elektrárnou Počerady, která byla v takzvaném „horkém stavu“ a byla schopná velmi rychle nahradit dodávky chybějícího výkonu. Zajímá se i o to, proč dispečer ČEPS neaktivoval elektrárnu Orlík, která v té chvíli nedodávala, ale nemohla být údajně jako rezerva využita. I další detailní dotazy míří na chování dispečerů ČEPS v kritický den.
V této chvíli se už ukazuje, jaká série událostí k přerušení dodávek přispěla. V Německu skutečně masivně svítilo a výkony solárů byly obří. Stejně jako přetoky do české sítě. V poledne, kdy došlo k přerušení dodávek, se cena elektřiny masivně propadla do záporných hodnot. ČEPS zřejmě nebyl schopný dost rychle reagovat, aby se výpadek nerozšířil. V přenosové soustavě chybějí už dlouhé roky obrovské investice, aby byla dost robustní a schopná čelit masivnímu nástupu obnovitelných zdrojů.
Samotný ČEPS, na který otázky přímo míří, veřejně odpovídat odmítá. Čeká na výsledek vyšetřování ERÚ.
Vládní vyčkávání
Regulátor mu odkladem nahrál a „nakoupil“ vedení firmy čas. O rozhodování ČEPS v kritický den blackoutu mají podle dostupných informací čím dál větší pochybnosti i vládní politici. I jim odklad vyšetření příčin nahrává, že nebudou muset do voleb skutečné důvody výpadku a odpovědnost za něj řešit. Zásadní je, jaké další informace se během příštích dní a týdnů objeví.
Mezi politiky i klíčovými hráči v energetice je řada těch, kdo chtějí znát přesné vysvětlení výrazně rychleji. A budou na ně tlačit. Odklad oficiální verze otvírá prostor dalším spekulacím a debatám. Tedy přesně tomu, čemu chtěl podle svých slov předseda Rady Energetického regulačního úřadu zabránit.
