Británie žaluje Brusel kvůli zákazu spekulace na pokles cen
Česká republika se ke stanovisku Velké Británie v únoru na zasedání Rady EU připojila, podle FT se přidala i k nynější žalobě. Náměstek ministra financí Radek Urban to ale popřel. „K žádné žalobě se ČR nepřipojila a ani to nemá v úmyslu,“ sdělil.
Opatření EU ohledně prodeje na krátko má začít platit v listopadu a má ho zavést Evropský úřad pro cenné papíry a trhy (ERMA). Podle Londýna tak ERMA získá pravomoci, které jsou nelegální a nezaručené žádnou smlouvou EU. „Smysl britského návrhu je především v tom, že Evropský soudní dvůr se žádá, aby vyjasnil pravomoci Evropské komise a některých jejích orgánů, zejména ESMA (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) ve věci delegovaných pravomocí. Jde tedy o posílení právní jistoty,“ uvedl dále Urban.
Zároveň dodal, že všechny historické zkušenosti se zákazem prodej na krátko vedly ke snížení likvidity na finančních trzích a nikdy se nepodařilo tímto způsobem dosáhnout zamýšleného účelu, tedy zamezení spekulace na pokles cen akcií.
S tím souhlasí i analytik Komerční banky Miroslav Adamkovič. „Zákaz short-sellingu by mohl snížit atraktivitu evropských akciových trhů pro některé investory, což by vedlo k poklesu aktivity na trzích, nižším příjmům pro finanční sektor a ohrožení pracovních míst,“ uvedl. Podobně jako například u návrhu daně z bankovních transakcí přitom podle něj existují pochybnosti, zda lze snížení rizika dosáhnout jednostrannou regulací, když finanční trhy jsou vysoce globalizované.
Financial Times poznamenal, že Británie je ve sporu s většinou zemí EU ohledně zaváděných finančních regulací, a to z obavy, že by tyto regulace poškodily londýnské finanční odvětví. Británie a Česká republika jsou jediné země EU, které se nepřipojily k nedávno podepsané unijní smlouvě o rozpočtové kázni.
