Ženy chtějí investováním především zajistit své nejbližší, říká portfolio manažerka investiční společnosti Amundi

V jednom rozhovoru jste řekla, že muži jsou při investování větší střelci, kdežto ženy jsou konzervativnější. Jak byste popsala typickou investorku?

Rozdíl v tom, jak muži a ženy přistupují k investování, je opravdu znatelný, i když samozřejmě existují výjimky. Ukazují to i naše nejnovější data od agentury STEM/MARK. Ženy jsou obecně opatrnější, přemýšlejí dlouhodobě a méně riskují. Muži mají větší sebedůvěru, a proto častěji investují sami a pouštějí se do rizikovějších kroků. Ženy si naopak častěji nechají poradit – jednak kvůli menší sebedůvěře, ale také proto že často pracují s menším objemem peněz. Není proto překvapení, že se za finančně nezávislé považuje jen asi 15 procent z nich.

Finančně nezávislé? Co přesně si mám pod tím představit?

U žen finanční nezávislost většinou znamená nežít „od výplaty k výplatě“, mít rezervu, zvládnout nečekané výdaje, zabezpečit děti a myslet na důchod. Je to logické – odráží se v tom jejich opatrnější a stabilnější přístup k financím. Muži si pod tím často představují něco jiného: nemuset pracovat, mít pasivní příjem, být „rentiér“ a věnovat se tomu, co je baví. Pro ně je to spíš svoboda od nutnosti vydělávat, zatímco ženy kladou důraz na jistotu a zázemí.

Takže se liší i to, do čeho ženy a muži investují?

Ano, z dat vyplývá, že muži dávají přednost přímým investicím, třeba do akcií, které sami sledují a aktivně s nimi obchodují, často i proto že je to baví. Nebo volí rizikovější aktiva, jako jsou kryptoměny. Ženy mají, jak jsem zmiňovala, jiné motivace, proto častěji volí pasivnější a systematičtější přístup. Tedy investice prostřednictvím podílových fondů nebo pravidelné investování. Odráží to jejich přirozené nastavení a důraz na stabilitu a dlouhodobé cíle. Nedá se ale říct, že by byl mužský přístup úspěšnější. Naopak. Některé výzkumy dokládají, že ženy dosahují dokonce lepších výsledků, přestože rozdíly nejsou zase tak velké. Důvodem může být i vyšší transakční nákladovost u častého obchodování, které muži upřednostňují.

Pokud se žena rozhodne začít investovat, byť konzervativně, jak má podle vás začít?

Určitě je dobré začít výběrem kvalitního správce nebo poradce, někoho s dobrým jménem, reputací a důvěryhodnými výsledky. Klíčové také je, aby poradce nejdřív naslouchal a ptal se na základní věci: jaký je investiční horizont, na jak dlouho budou prostředky k dispozici, jaký je investiční cíl a jakou míru rizika je klient schopný akceptovat. Nemělo by to fungovat tak, že vám hned něco „nacpe“, ale tak že vám pomůže najít řešení, které dává smysl pro vaši konkrétní situaci.

Vnímáte rozdíl mezi mladší a starší generací žen?

Rozdíl tu je a týká se nejen žen, ale i mužů. Například generace současných padesátníků ve věku 20–30 let investování v minulosti příliš neřešila. Většinou se spoléhala na rodiče nebo si maximálně založila spořicí účet. Dnes je situace jiná. Mladší generace se o investování zajímá víc, roste finan­ční gramotnost a výrazně se rozšířila i nabídka produktů. Například penzijní fondy dnes umožňují volit strategii podle míry rizika. Mladí mají před sebou dlouhý investiční horizont, takže si mohou dovolit rizikovější investice. Naopak starší lidé, kteří se blíží důchodu, přistupují k riziku mnohem opatrněji.

Váš průzkum ukazuje, že ženy většinou začínají investovat, až když nastane nějaký problém.

Zejména u žen nad 35 let často vidíme, že začínají řešit finanční nezávislost až ve chvíli, kdy se ocitnou v náročné životní situaci, například po rozvodu nebo když zůstanou samy bez prostředků. Teprve tehdy si naplno uvědomí, že nemají dostatečné zajištění. U mladší generace to tak časté není, protože se do těchto životních situací ještě tolik nedostává – je to tedy do jisté míry otázka životní fáze. Zároveň ale platí, že ženy mají méně rezerv než muži. Třetina žen opravdu žije od výplaty k výplatě, a navíc nemá téměř žádné finanční rezervy. A tady je rozdíl ještě vyšší. Na konci měsíce se bez peněz ocitá 29 procent žen, mužů jen 19. Pokud tedy ženám vypadne byť jen jeden příjem, může to pro ně být velmi náročná situace.

Možná proto investujících žen nijak zvlášť nepřibývá, jak zaznamenal váš průzkum.

Meziroční nárůst je sice jen mírný, ale při pohledu na delší časové období už vidíme výraznější posun. Jen oproti roku 2023 vzrostl podíl investujících žen z 15 na 23 procent a u mladších generací je tento trend ještě silnější. Po covidu navíc došlo k nárůstu investic – lidé nemohli běžně utrácet, vytvořili si úspory a část z nich následně investovali. Otázka je, zda se tento trend udrží dlouhodobě. Osobně si myslím, že silnou roli u nás stále hrají nemovitosti, které lidé často upřednostňují před jinými finančními aktivy.

Že se mnoho lidí namísto jiných investic stále zaměřuje na koupi nemovitostí?

Přesně tak. Česku dlouhodobě dominuje silná preference vlastnického bydlení. Lidé jsou často ochotní výrazně omezit jiné výdaje, jen aby si udrželi hypotéku a vlastnictví bytu nebo domu. Situace se ale začíná měnit. Ceny nemovitostí rostou tak rychle, že mladší generace na hypotéky často vůbec nedosáhnou. A to je může postupně vést k jinému uvažování o investicích – ne proto, že by změnili mindset, ale proto, že je k tomu nutí okolnosti.

Na druhou stranu ale rychle rostou i nájmy. Někteří analytici soudí, že se náklady na nájem a hypotéku v podstatě srovnají.

To je pravda, nájmy rostou velmi rychle a v některých městech se už skutečně blíží výši hypotečních splátek. Otázkou ale je, zda už nenarážejí na strop. Pokud jeden z partnerů přijde o práci nebo dojde k rozchodu, může být dlouhodobé placení vysokého nájmu neudržitelné. Lidé ostatně častěji kupují menší byty, protože ty větší jsou mimo jejich finanční možnosti. To všechno může ovlivnit investiční rozhodování. Myslím si, že zejména v Praze tento vývoj investice spíše brzdí. V jiných městech může být situace odlišná.

Takže když to shrneme: mladší generace investuje víc než ty předcházející, ale celkové číslo stále není vysoké. A ženy investují méně než muži nejen kvůli nižším příjmům, ale také kvůli větší míře konzervativnosti.

Ano. Mnoho žen má peníze uložené spíš na spořicích účtech nebo ve stavebním spoření. Ale nejde jen o ženy – Češi jsou spíš konzervativní a chtějí něco hmatatelného. I proto jsou nemovitosti pořád tak populární, zatímco akcie nebo dluhopisy působí abstraktněji, a tím pádem i méně jistě. Ale jak už jsem řekla, i tohle se mění, především u mladých, kteří to vidí trochu jinak. Roste finanční gramotnost, dostupnost informací, více se o tom mluví ve školách, což za nás vůbec nebývalo.

Souvisí to jistě i s technologiemi, které jsou samozřejmou součástí světa, v němž mladí žijí.

Digitální svět je pro mladou generaci mnohem přirozenější, než byl pro nás. A když se podíváme na rozdíl mezi muži a ženami – muži často říkají, že je investování baví, rádi obchodují přes aplikace a platformy a vnímají to jako něco atraktivního. Ženy to naopak berou spíš jako nutnost nebo prostředek k finanční jistotě. U mladších žen ale vidíme velký posun. Jsou technologicky sebevědomější, víc se zajímají o své finance, a proto roste i počet mladých investorek. A právě v tom vidím obrovský potenciál.