Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a následně její kurz držet poblíž hranice 27 korun za euro. Od té doby do konce loňského listopadu tak ČNB intervenovala za zhruba 400 miliard korun.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments Radomíra Jáče je to relativně malá částka. „Pro samotnou centrální banku je to ale dobrá zpráva: relativně nízký objem devizových intervencí znamená, že ČNB nebude mít problém i nadále udržovat svůj kurzový závazek,“ myslí si analytik. Očekává, že kurzový závazek zůstane v platnosti až do prvních měsíců roku 2017.
„ČNB má situaci na devizovém trhu poměrně pohodlně pod kontrolou a se svojí politikou devizových intervencí tak může být spokojena,“ doplňuje Jáč.
Vývoj kurzu koruny proti euruZdroj: ieconomics.com
V letošním roce přitom lze podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy očekávat, že ČNB bude nadále intervenovat kvůli spekulacím devizových obchodníků ohledně změny na postu guvernéra ČNB a ohledně potenciálního ukončení intervenčního režimu. „V letošním roce tak může objem prostředků akumulovaných v souvislosti s oslabováním koruny snadno převýšit loňský objem,“ uvedl.
Centrální banka zahájila intervence v listopadu 2013, kdy nakoupila eura za zhruba 200 miliard korun. Další intervence přišla loni v červenci, kdy nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu nakoupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. V říjnu centrální banka na trhu neintervenovala. V listopadu centrální banka nakoupila 369 milionů eur, tedy za zhruba 10 miliard korun.
Již dříve představitelé ČNB uvedli, že dopady intervencí do finančního hospodaření centrální banky nejsou podstatné. Primárním cílem ČNB je totiž udržovat cenovou stabilitu. „Intervence také nemají žádné přímé dopady do veřejných rozpočtů, protože případné účetní kurzové ztráty z devizových rezerv bude ČNB bez problémů schopna uhradit ze svých budoucích zisků, jak dokládá i naše vlastní historická zkušenost,“ uvedl již dříve ředitel sekce měnové ČNB Tomáš Holub.
| Devizové obchody ČNB (výběr): | |
|---|---|
| Období | Uzavřené spotové operace vyjádřené v milionech eur |
| listopad 2015 | 369 |
| září 2015 | 2322 |
| srpen 2015 | 3734,5 |
| červenec 2015 | 1032,5 |
| listopad 2013 | 7499 |
V polovině prosince Bankovní rada ČNB zopakovala, že pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí se nachází okolo konce roku 2016. Samotná prognóza ČNB počítá s intervenčním režimem do konce roku 2016. Inflace totiž bude většinu příštího roku nízká a až v roce 2017 se bude pohybovat mírně nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB. Podle některých ekonomů ovšem může centrální banka prodloužit kurzový závazek až do jara 2017.
Velký nárůst devizových rezerv
ČNB zároveň nebývale navýšila devizové rezervy, za loňský rok stouply o 14,6 miliardy eur. V dřívějších letech totiž rostly nejvýše o jednotky miliard eur. Rezervy ČNB v eurech činily na konci roku 59,5 miliardy eur. Rezervy vzrostly i v dolarovém a korunovém vyjádření. Z údajů, které dnes centrální banka zveřejnila, rovněž vyplývá, že banka v listopadu opět intervenovala na devizovém trhu.
V korunovém vyjádření stouply devizové rezervy loni téměř o 364 miliard na 1,608 bilionu korun. V dolarech se objem rezerv za rok zvýšil o 10,3 miliardy na 64,783 miliardy dolarů. Meziměsíčně se devizové rezervy zvýšily v eurech o 662 milionů, v korunách o 17,6 miliardy a v dolarech o 2,5 miliardy.
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler odhadl na základě statistiky devizových rezerv, že v prosinci se intervence pohybovaly kolem 20 miliard korun. „Celkově tak suma intervencí ČNB v roce 2015 činila kolem 220 miliard korun, což překonalo i původní intenzivní intervence z listopadu 2013, kdy byl kurzový závazek zahájen,“ uvedl.
