Způsob, jak porazit inflaci, je se z ní proinvestovat, zaznělo na Investiční snídani pořádané deníkem E15. Tématem bylo, jak spravovat peníze v období vysoké inflace a vysokých úrokových sazeb.
„Je potřeba investovat kontinuálně,“ řekl Leoš Jirman, partner a předseda představenstva investiční společnosti Emun. Podle něj jsou nyní sice výnosy na spořicích či termínovaných vkladech poměrně atraktivní a může tak dávat smysl na ně přemístit volné peníze například z akciových či dluhopisových fondů, investorovi se však může stát, že mu mezitím takzvaně ujede vlak.
„Krátkodobě jsou spořicí účty a termínované vklady zajímavé, ale až dojde na pokles sazeb, tak už mohou být akciové trhy někde jinde. Takže nevystupoval bych z nějaké třídy aktiv,“ poznamenal Jirman. Narážel tak na skutečnost, že právě případný obrat ve vývoji úrokových sazeb, či dokonce již pouhé očekávání ohledně konce jejich zvyšování ze strany centrálních bank pravděpodobně budou mít na ceny akcií či dluhopisů pozitivní dopad.
Z(a)tracená čísla, 11. díl – Pražská burza
Konkrétně v Česku se v současnosti nabízejí spořicí účty i úroky přesahující pět procent. Důvodem je politika České národní banky, která ve snaze tlumit inflaci v období od loňského do letošního srpna postupně zvýšila svou základní úrokovou míru až na sedm procent. Ta je tak nejvyšší od konce 90. let. To se odráží i na nabídce komerčních bank.
A zatímco spořicí účty nabízejí poměrně vysoké zhodnocení, i když zaostávající za inflací, akciové i dluhopisové trhy jsou letos v minusu. Ať už kvůli obavám z inflace, recese či, z energetické krize. Například index S&P 500, který měří vývoj podstatné části amerických burz, letos odepsal okolo 16 procent. Evropský širší ukazatel Stoxx Europe 600 je momentálně v minusu o 10 procent. A ještě v září ztrácel přes 20 procent.
Strategická alokace
Podobný názor zastává i šéf J&T Investiční společnosti Tomáš Martinec. „Krátkodobě možná dává smysl být v hotovosti, ale pokud inflace klesne a klesnou sazby, tak je dobré být alokovaný v rizikovějších aktivech. Je to o takzvané strategické alokaci a anticipaci dalšího vývoje. A nejen o reakci,“ uvedl.
Přestože titulky médií jsou leckdy stále negativní, na finančních trzích se už nyní dají nalézt zajímavé investiční příležitosti. „Smysl začínají dávat dluhopisy. Ať už americké, či české vládní, a rovněž i korporátní. Výnosy jsou vysoké a k nim se může přidat i kapitálový výnos. Takže dluhopisy začínají dávat smysl,“ uvedl portfolio manažer Fio Investiční společnosti Lukáš Brodníček. Na akciových trzích se pak podle něj začínají jevit jako zajímavé například cenné papíry firem z oblasti technologií.
Ke zdrželivosti však zatím naopak nabádá makroekonomický analytik Generali Investment CEE Martin Pohl. „Je dobré zůstat defenzivní, nehnal bych se příliš do rizika. Investorovi teď nic neuteče. Bude trvat, než se situace zklidní,“ řekl. Narážel tak na skutečnost, že v posledních týdnech se situace na trzích zklidnila a například burzovní indexy umazaly část dosavadních ztrát.
„Trh diskontuje, že západ energetickou krizi zvládne. A také například to, že centrální banky přestanou brzy zvyšovat sazby. Takže očekávání je, že míra bolesti nebude tak dramatická. Otázka zůstává, zda se tento scénář naplní,“ dodal Pohl.
Došlo i na diskuzi ohledně častého tématu aktivní vs. pasivní investice. Zejména v posledních deseti letech vzrostla ve světě i v Česku obliba takzvaných indexových burzovně obchodovaných fondů, častěji známých pod zkratkou ETF. Ty se vyznačují mimo jiné tím, že nemají portfolia, který by je aktivně řídil, a jen kopírují vybrané akciové či dluhopisové indexy. Proto pasivní správa.
Může jít například o fondy, jejichž portfolio se odvíjí od zmíněného amerického S&P 500. Obvykle jsou indexové fondy z hlediska poplatků za správu výrazně levnější než aktivní fondy.
Podle Pohla však aktivní správa investic stále dává smysl. „Za situace, kdy jde všechno nahoru, není důležité, kdo je zahradník. Ale když nastane opačný vývoj, tak má aktivní správa větší šanci vydělávat,“ řekl. V období stresu podle něj dochází k velkým dislokacím, což je prý šance pro aktvní správu a pro hledání hodnot.
Investiční ředitel finanční společnosti Amista Michal Kusák k tomu doplnil, že záleží i na cílech konkrétního investora. „Například u pravidelného spoření na penzi bych se přiklonil k pasivní správě. Je běžné, že většina portfolio manažerů zaostává za trhem. A ostatní nejsou schopní jej překonávat indexy konzistentně,“ řekl.
Aktivní správa pak podle Kusáka může dávat smysl v případech, kdy chce investor prostřednictvím finančních trhů zbohatnout. „Pak je dobré být aktivní. Takže záleží, s jakým cílem k investci přistupujete,“ uvedl jeden z příkladů manažer Amisty, která se zabývá obhospodařováním fondů kvalifikovaných investorů.
