Jaroslav Bukovský: Když se nájem vyplatí víc než nákup aneb borcení předsudků

Volba mezi vlastním bydlením a nájmem není jednoduchá a více než raciem je zatížena emocemi a předsudky.

Volba mezi vlastním bydlením a nájmem není jednoduchá a více než raciem je zatížena emocemi a předsudky. Zdroj: E15 (Midjourney)

Kdyby byla iracionální potřeba vlastního bydlení prohlášena za psychiatrickou diagnózu, pak by se v Česku za zdravé mohlo prohlásit jen 22 procent populace. Ti totiž bydlí v cizím. A neřešme teď, zda jim to tak více vyhovuje, nebo na vlastní byt jednoduše nemají. Za situace nekřesťanských cen bytů a obludných sazeb hypoték určitě na cti netratí. Následující počty budou vlastně pro zbylých 78 procent populace irelevantní. Ti už spokojeně bydlí ve svých více či méně předražených hnízdečcích lásky, každý měsíc poctivě splácejí svůj celoživotní dluh a na stránkách deníku E15 si hlídají, o kolik jim může v příštím roce podražit splátka.

Není to život, který by byl zrovna dvakrát psychicky friendly, nicméně přinejmenším bankám a médiím vydělává. A národní hodnoty propsané do duší našich nebohých dlužníků je zřejmě třeba ctít. Ovšem představte si život bez hypotéky. Alespoň na okamžik se opijte pocitem, že nemáte na krku závazek až do okamžiku, kdy vám zešediví hlava.

Jaké to bylo? Volba mezi vlastním bydlením a nájmem není jednoduchá a více než raciem je zatížena emocemi a předsudky. Problém je, že pro většinu lidí je, ruku na srdce, třicetiletý horizont uvažování nejen zcela zahalen mlhou, ale lidská mysl jej snad ani nedokáže postihnout. Pojďme se na řešení této rovnice podívat exaktní optikou a jednou provždy ji vyřešme. Předesílám ovšem, že rovnice těch řešení má více!

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!