„Hotovost je majetek, hotovost je svoboda,“ řekl agentuře Bloomberg právník Manuel Brandenberg, člen Švýcarské lidové strany a autor návrhu zákona. „Posiluje jednotlivce, protože je to hmotné bohatství.“
Návrh zákona, který by ukotvil současné hodnoty bankovek, již získal podporu na úrovni kantonů a momentálně o něm jedná centrální banka. Ve Švýcarsku kolují v oběhu bankovky v hodnotách od deseti do tisíce franků (v přepočtu 24 770 korun). „Chceme garantovat, že hotovost zůstane v platnosti. Pokud je to napsáno v zákoně, je těžší to změnit,“ dodává Brandenburg.
I kdyby se Brandenbergův návrh nakonec zákonem nestal, i tak se švýcarský frank zeštíhlení zřejmě obávat nemusí. V zemi se nediskutuje o rušení bankovek s nejvyšší hodnotou tak jako například v Evropské Unii. Začátkem tohoto roku ministři financí zemí Evropské Unie vyzvali ECB, aby zvážila budoucnost pětiseteurových bankovek (13 500 korun).
Důvodem je skutečnost, že bankovky s vysokou hodnotou jsou spojovány s kriminální činností. Podle studie americké Harvard Kennedy School, největší obliby se takové bankovky těší především mezi teroristy, drogovými kartely a neplatiči daní. V době digitálního placení tak nepatří do peněženek běžných spotřebitelů.
Podíl plateb kartou vůči HDPPodíl plateb kartou vůči HDP země | Zdroj: Banka pro mezinárodní platby
Ve Švýcarsku je placení v hotovosti stále silně populární, obchody platební kartou u nebankovních institucí dosáhly v roce 2014 pouze jedenácti procent HDP země. Například ve Švédsku to byla čtvrtina, ve Velké Británii 34 procent.
Tento trend je patrný ve všech německy mluvících zemích, v Německu je poměr plateb kartou ještě o něco nižší než u jeho jižního souseda. V Rakousku náměstek ministra financí Harald Mahrer začátkem roku prohlásil, že obyvatelé země mají „ústavní právo na používání hotovosti, aby jejich soukromí bylo ochráněno.“ Reagoval tak na diskuze o zrušení pětiseteurové bankovky.
Soukromí je hlavním argumentem proti omezování hotovosti také ve Švýcarsku, v zemi, kde stále pro tamní občany platí bankovní tajemství. „Nechci, aby stát věděl, kdo chodí do jaké restaurace,“ tvrdí Natalie Rickliová, další členka Švýcarské lidové strany.