Akcie – čínský šok
Dění na akciových trzích bylo letos ve stínu . Čínská akciová bublina začala splaskávat 12. června. Během měsíce ztratily akcie na šanghajské burze třetinu hodnoty. Další poklesy následovaly na konci července a srpna. 24. srpna spadl šanghajský index o 8,5 procenta. Což byl nejvyšší jednodenní pokles od finanční krize.
Rozvíjející se trhy skončí letos celkově v červených číslech. Index MSCI Emerging Markets, který měří výkonnost akcií rozvíjejících se trhů, je od začátku roku v minusu 17 procent. Také rozvinuté trhy letošek zakončí rozpačitě. Německý DAX či Japonský Nikkei jsou zhruba osm procent v plusu. Index pražské burzy PX se letos téměř vyrovnal americkému indexu S&P500, i když tentokrát není co slavit. Oba indexy končí v minusu přes dvě procenta.
Mezi nejlepší akciové trhy se letos probojovalo Maďarsko s 43procentním růstem, Dánsko a Argentina s 33 procenty či Irsko s téměř 30 procenty. Navzdory zvýšené volatilitě rok přál firemním vstupům na burzu. Podle studie EY Global IPO Trends jejich počet (1218) sice klesl o dvě procenta a výnos 195,5 miliardy dolarů byl o čtvrtinu nižší než loni, i to je ale o 12 procent nad desetiletým mediánem.
Forex bez velkých překvapení
Na měnovém trhu rok 2015 velká překvapení nepřinesl. Nesl se ve znamení posilujícího dolaru a klesajícího eura. Proti začátku roku je euro o 10 procent slabší. Americká centrální banka minulý týden navíc poprvé po bezmála deseti letech zvýšila úrokové sazby, krok byl však natolik očekávaný, že velké posílení dolaru nepřinesl. Koruna byla stabilní, jejímu posilování brání závazek České národní banky. Ta .
Největší propady zažily měny zemí procházejících politickými krizemi či ekonomickými problémy. Ty počítají ztráty v desítkách procent. V čele je venezuelský bolívar, následovaný ukrajinskou hřivnou a brazilským realem. Vydělat se naopak dalo na dolaru či izraelském šekelu. Nejlepší investicí však byla virtuální měna bitcoin, která se vrátila na scénu letošním zhodnocením o 21 procent.
Dluhopisové klání vyhráli Řekové
Horkou kartou letošního roku se staly dluhopisy řecké vlády. Kdo z investorů vsadil na úspěšnou dohodu Atén s mezinárodními věřiteli a spuštění dalšího záchranného programu pro Řecko, vydělal desítky procent. Od počátku roku vzrostla hodnota aténských dluhopisů o 22 procent, a šlo tak o jednu z nejlepších letošních investorských sázek. Kdo z odvážlivců koupil řecké papíry v závěru prvního pololetí, na své investici vydělal dvojnásobek.
Špatnou sázkou nebyly ani bondy dalších evropských zemí. Zejména vidina obrovských pravidelných nákupů dluhopisů ECB v rámci kvantitativního uvolňování zařídila těmto aktivům přísun spekulativního kapitálu.
Rostoucí zájem investorů o evropské dluhopisy se projevil v masovém propadu jejich výnosů do záporu. Za své půjčky tak od investorů dostává fakticky zaplaceno hned jedenáct evropských vlád. Rekordmanem v této disciplíně je Švýcarsko, kde investoři na půjčce zemi tratí v současnosti až jedno procento ročně. O čtyři až pět procent vzrostla hodnota italských nebo portugalských bondů. Škodní nebyli investoři ani na exotičtějších sázkách, o šest procent podražil novozélandský dluh, takřka desetiprocentní skok mají za sebou i dluhopisy čínské vlády.
Komodity investiční zhoubou
Spekulanti na růst komodit se letos nestačili divit. Ceny stihl totální kolaps a kapitál si při úprku z pozic navíc prakticky nevybíral, zda jde o komodity energetické, potravinářské nebo třeba drahé kovy. Komoditní index agentury Bloomberg hovoří o čtvrtinovém propadu cen, což znamená třetí ztrátový rok v řadě a nejdelší sérii cenových poklesů od roku 1991.
Na čele žebříčku propadáků stojí nikl, jeho ceny během letoška propadly bezmála o polovinu na dvanáctileté minimum. Půlka jeho světové produkce směřuje do Číny, kde klesla po ochlazení tamní ekonomiky poptávka. . Přes dvacet procent po zklidnění obav ohledně úrody ztratila káva, v minulých letech strmě rostoucí.
Čínský faktor hrál hlavní roli i v takřka třetinových ztrátách mědi a zinku, téměř 20 procent odepsaly i kukuřice a sójové boby. Nelehký úděl měli i investoři do drahých kovů, zlato ruku v ruce se stříbrem nedokázaly ani v prostředí sílícího geopolitického napětí zaujmout a oba kovy zlevnily od počátku roku více než o desetinu.
Zbohatnout se letos na komoditách nedalo, na několika z nich však investoři alespoň neprodělali. Kolem šesti procent se dalo získat na bavlně, zhruba na svém pak uzavřou letošek spekulanti na cukru a sójovém oleji. Komoditním králem je však pro letošek zatím kakao, jeho ceny se vyšplhaly od ledna o 15 procent.
Volkswagen – průšvih i šance pro odvážné
Velkou investiční příležitost pro pohotové investory letos nabídla německá automobilka Volkswagen. V polovině září akcie propadly, když vyšly najevo skandální praktiky automobilky při měření emisí. Burziáni, kteří se nenechali strhnout panikou a nakupovali, když ostatní prodávali, se nyní těší z více než 40procentního zisku. Ze dna okolo 90 eur za kus se akcie již vzpamatovaly na 130 eur. Proti začátku roku však akcie stále ztrácejí 30 procent.
Na začátku propadu stálo odhalení softwaru schopného manipulovat výsledky měření emisí. Z USA se skandál rozšířil do Evropy. Volkswagen své naftové motory naučil vypouštět méně emisí během měření než ve skutečném provozu. Aféra a. Jeho nástupce Matthias Müller minulý týden . Prý kvůli efektivitě.
Velmi uvolněná ECB
Na nákup dluhopisů v rámci kvantitativního uvolňování letos Evropská centrální banka vydá 600 miliard eur. Nástroj na podporu růstu cen a stimulaci ekonomik eurozóny, který v lednu představil prezident banky Mario Draghi, má trvat přinejmenším do března roku 2017, celkové výdaje tak dosáhnou minimálně půldruhého bilionu eur.
Po deseti měsících chodu nákupy nepřinesly valný výsledek. Na sklonku roku eurozóna , tedy zhruba desetkrát pomalejší, než je cíl ECB. Nejzásadnějším důsledkem programu zůstává podstatné snížení nákladů na financování evropských vlád, které jsou si nyní v řadě případů schopny obstarat na finančních trzích kapitál bezúročně nebo dokonce inkasují negativní úroky.
Kritici poukazují na omezenou funkčnost programu v evropském prostředí. Více a levněji půjčovat, a tím roztáčet hospodářství eurozóny, prý bankám nedovoluje vysoký objem špatných úvěrů v jejich majetku, stejně jako omezená vazba mezi poptávkou po půjčkách a úrokových sazbách. Růst objemu peněz rozpůjčovaných bankami v eurozóně tak koncem října oproti loňsku jen lehce převýšil půl procenta, záměr ECB popustit úvěrová stavidla bank se tak zatím naplnit nepodařilo. Oponenti dluhopisových nákupů zdůrazňují i rostoucí regulatorní požadavky na objem bankovního kapitálu, podstatně levnější státní financování prý rovněž omezuje fiskální reformy v zemích platících eurem.
