Vzestup a pád tepelných čerpadel v Evropě. Zelené vytápění po energetické krizi dusí výhodnější plyn
Odvětví tepelných čerpadel v Evropě se snaží vyrovnat s těžkými časy, které přišly po krátkém boomu. Minulý rok si Evropané pořídili meziročně v průměru o pětinu méně těchto prostředků vyhřívání. Propad nákupů ovlivnil pracovní místa a plány firem. Například v Polsku minulý měsíc společnost Bosch zastavila výstavbu továrny. Sektor tvrdí, že unijní vlády sabotují zájem o čerpadla tím, že zvýhodňují plyn před elektřinou. Poukazují například na to, že na vytápění fosilními palivy v domácnostech se zatím neférově nevztahují emisní povolenky.
Situace na evropských trzích s tepelnými čerpadly ukazuje, jak je toto odvětví citlivé na výkyvy cen energií i vládní politiky různých podpor. V prvních dvou letech války na Ukrajině s nárůstem cen plynu a obavami z jeho nedostatku zažívalo odvětví prudký rozmach. V roce 2022 vzrostl počet prodaných zařízení ve čtrnácti zemích sledovaných Evropskou asociací tepelných čerpadel (EPHA) o čtyřicet procent na tři miliony.
Loni však poklesl na 2,2 milionu, což v podstatě odpovídá předválečnému roku. V Česku se v roce 2022 podle zmíněné asociace prodalo 63 tisíc těchto přístrojů. Loni to však bylo pouhých dvacet tisíc, což znamenalo vůbec nejprudší propad ze všech sledovaných zemí.
Výrobci jsou v problémech
Výrobci a dodavatelé čerpadel se tak dostali do potíží, mnozí museli propouštět a někteří přehodnocují plány na expanzi. Kupříkladu německá skupina Bosch, která plánovala v Polsku vybudovat továrnu pro evropský trh za 280 milionů eur, minulý měsíc projekt odložila na neurčito. „Rostoucí politická a ekonomická nejistota v Evropě negativně ovlivňuje trh s tepelnými čerpadly. Očekává se, že jeho růst by měl být pomalejší, než se dříve předpokládalo,“ vysvětlila firma.
Na potíže na starém kontinentu si stěžují i přední mimoevropští producenti, například japonský Daikin. Jeho prezident Naofumi Takenaka pro Financial Times připustil, že firma přede dvěma lety neodhadla správně vývoj tohoto trhu. „Když porovnáme tržní poptávku, kterou jsme tehdy předpokládali pro rok 2025, se současností, zastavila se zhruba na jedné třetině,“ konstatoval. „S tepelnými čerpadly v Evropě to bude extrémně obtížné,“ dodal.
Komentátoři míní, že dekarbonizace sedmadvacítky zaostává kvůli hospodářským potížím i politické atmosféře, která jí v současnosti nepřeje. Konkrétní příčinou nízkého zájmu o tepelná čerpadla je podle nich cenová nevýhoda oproti vytápění domácností plynovými kotli.
„Energetická krize vyšponovala poptávku po tepelných čerpadlech napříč Evropou a nejvíce v zemích, které byly závislé na dovozu ruského plynu. Nyní se ale situace v jednotlivých zemích zásadně liší, jelikož klíčovými aspekty jsou ceny elektřiny pro tepelná čerpadla ve srovnání s cenou plynu a podpora jednotlivých vlád,“ vysvětlil před časem představitel Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ) Tomáš Habel.
Určující je poměr mezi cenou elektřiny a plynu
Podotkl, že v Česku ani snížení sazby DPH na čerpadla a program Nová zelená úsporám nedokázaly vyrovnat hendikep, který vytváří řada vlivů. Patří mezi ně například existence emisních povolenek na výrobu elektřiny, ale třeba i zatím chybějící povolenky pro vytápění domácností plynem. Ty by měly být zavedeny od roku 2027.
Z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno ale vyplývá, že by se pořízení tepelného čerpadla vyplatilo až v případě růstu ceny povolenky v systému EU ETS2 na úroveň kolem 120 eur. Dosavadní česká vláda se společně s řadou dalších zemí přitom snaží zajistit mechanismy, které udrží její cenu kolem 45 eur.
EPHA si minulý měsíc stěžovala na to, že unijní vlády podrývají úlohu čerpadel v zajištění energetické bezpečnosti a soběstačnosti sedmadvacítky. Podle její analýzy daní zatěžují poplatky elektrickou energii více než plyn. „Evropští lídři musejí posílit energetickou bezpečnost přechodem z vytápění na bázi fosilních paliv na tepelná čerpadla. Klíčovým nástrojem, který mají k dispozici, je úprava způsobu zdanění účtů za elektřinu,“ podotkl šéf asociace Paul Kenny.
Evropské sdružení zdůrazňuje, že tepelné čerpadlo je nejkonkurenceschopnější, když je cena elektřiny maximálně dvojnásobná oproti plynu. To platí zejména pro Skandinávii, ale i Česko a některé další země se do této meze dostaly krátce po začátku války na Ukrajině. Severské státy přitom loni vévodily žebříčku nákupů v přepočtu na domácnosti. Například ve Švédsku se loni prodalo třicet čerpadel na tisíc domácností. Česko naopak bylo s necelými pěti na chvostu společně se Slovenskem a Polskem.
Náznaky oživení po katastrofálním roce
Evropská unie chce přitom do konce roku 2027 zcela odejít od ruského plynu. EPHA tvrdí, že kdyby z plynového kotle na tepelné čerpadlo přešlo sedm procent evropských domácností, vykrylo by to zhruba třináct miliard metrů krychlových plynu, který činí dovoz sedmadvacítky z Ruska pro potřeby vytápění a ohřev vody v domácnostech.
Přes potíže se objevují náznaky, že by letošní rok nemusel být pro odvětví tak špatný jako minulý, i když návrat prodejů na hodnoty ze začátku války čekat nelze. Trh v tuto chvíli vykazuje mírné, ale nevyrovnané oživení. V prvním pololetí zájem o tato topidla meziročně stoupl o devět procent.
V Německu v první půli roku překonal prodej čerpadel poprvé v historii zájem o plynové kotle. Je to ale nejspíš silně dáno legislativou, která klade přísné podmínky pro ekologické vytápění nových budov. Mnoho Němců před letošními parlamentními volbami navíc spěchalo s žádostí o dotaci na čerpadlo v obavě, že ji nová vláda zruší.
Poměrně příznivé zprávy pro segment přicházejí z Polska, kde se v první půlce roku prodeje čerpadel zvýšily o více než čtvrtinu. Místní asociace odvětví PORT PC však krotí nadšení a je ve svém výhledu opatrná. Zdůrazňuje, že Polsko je v instalaci tepelných čerpadel daleko za strategickými plány.
Volá proto po větší vládní podpoře, například výhodnějším tarifům elektřiny s nižší DPH. „Stojí za to připomenout, že na rozdíl od majitelů plynových kotlů nebo těch na tuhá paliva podléhají uživatelé tepelných čerpadel již mnoho let emisním povolenkám,“ dodává sdružení. Zdůrazňuje, že v Polsku, kde se stále elektřina vyrábí ve velké míře z uhlí, je to obzvláště znevýhodňující.
