Podle úřadu se na poklesu výkonů projevuje celosvětový trend odklonu od nákupu zlata a stříbra ve špercích ve prospěch nákupu zlata a stříbra ve formě investičních slitků.
Rostoucí počet firem? Spíš východisko z nouze
Počet firem, které se zabývají prodejem šperků z drahých kovů, se loni zvýšil zhruba o 300. Na trhu jich tak působí 1850 až 2460. „Tento vývoj nicméně nekoresponduje s celkovým propadem ve zlatnické výrobě a obchodu, jehož jsme v současnosti s celoevropskou ekonomickou krizí svědky a spíše souvisí s neutěšenou situací na pracovním trhu, kdy nové živnosti jsou zakládány jako východisko z nouze, aniž by měly reálkou šanci se ekonomicky dlouhodobě udržet,“ uvedl ve zprávě Puncovní úřad.
Celková hmotnost označených zlatých šperků loni klesla ze 1558 kg na 1463 kg. Mírně se snížila i hmotnost opuncovaných stříbrných šperků. Loni úřad zachytil celkem 15 893 kusů závadných šperků. Mezi zjištěnými závadami šlo mj. o absenci výrobní či odpovědnostní značky a nižší než zákonnou ryzost.
Tuzemské výrobny dokážou konkurovat
Podle úřadu je potěšitelné, že pokles množství předkládaného zlatého i stříbrného zboží se v menší míře dotkl tuzemské výroby šperků, což spolu s trvale vysokým podílem tuzemské výroby u stříbrného i zlatého zboží potvrzuje dobrou kondici i konkurenceschopnost tuzemských šperkařských firem. „Z tohoto hlediska je důležitá i cena zlata a stříbra na světových trzích. Tato cena se v loňském roce udržovala na stabilně vysoké úrovni, což je jedním z hlavních faktorů poklesu poptávky po špercích. Tyto jsou z tohoto důvodu drahé a prodeje klesají,“ uvádí Puncovní úřad ve zprávě.
Nejvýznamnějšími dovozci zboží z drahých kovů do Česka byly loni Turecko, Itálie, Německo, Hongkong, Bulharsko, Thajsko, Čína, Polsko, a Rakousko.
