Kolektivní systémy, které sbírají a recyklují staré spotřebiče, si nyní zpracovatele elektroodpadu hledají samy a burza by se tak mohla stát jen dalším mezičlánkem. Toto řešení by navíc bylo českou specialitou. V žádné zemi Evropské unie totiž kolektivní systémy nemusejí obchodovat pomocí jakékoli burzy a vystačí si s běžným jednáním se zpracovateli.
Možné zahrnutí komoditních burz do zpracovatelského řetězce odpadů obsahuje věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností, který vláda nedávno schválila. Předkladatelem návrhu jsou ministerstvo životního prostředí (MŽP) a ministerstvo průmyslu (MPO).
Sladění nabídky
Na životním prostředí nechtěli mít s nápadem na zapojení burzy nic společného. „Využití komoditní burzy byl návrh ze strany MPO,“ sdělila serveru E15.cz mluvčí resortu Petra Roubíčková. Podle ministerstva průmyslu jsou prý burzy jednou z cest, jak sladit nabídku druhotných surovin s poptávkou.
„Jeví se proto jako logické využít platné národní legislativy v oblasti komoditních burz k těmto účelům, bez vzniku dalších vyvolaných nákladů,“ vysvětlil mluvčí MPO František Kotrba. Podle něj v případě komoditního trhu není rozhodující počet burz, ale jejich likvidita. „Tedy četnost a reprezentativnost obchodů s danou komoditou,“ tvrdí mluvčí.
Dominantní Kladno
Dříve existovalo komoditních burz více, ale stát všem kromě kladenské odebral povolení. Tento krok řeší soudy. Letos v únoru se Komoditní burze Praha podařilo vysoudit obnovení licence, kterou jí v lednu 2014 vzalo ministerstvo zemědělství. To ale nic nemění na faktu, že kladenská burza trhu zcela vládne.
Uskutečňují se tam obchody za miliardy korun. Energie přes ni nakupují všechna ministerstva, drtivá většina krajů a stovky měst. Tento postup volí místo dříve běžných tendrů na dodavatele energií. Jen letos objem obchodování podle odhadů dosáhne šesti milionů megawatthodin elektřiny, což by mělo ve finančním vyjádření znamenat zhruba pět miliard korun.
Propojení dohodci
Zajímavé je, jak tvůrci věcného záměru zapojení burzy zdůvodnili. Podle nich současná právní úprava nedefinuje způsob ani povinnosti kolektivních systémů při výběru zpracovatele elektroodpadu. Proto ve věcném záměru vytvořili definici problému, která zní: „V současnosti může ze strany kolektivních systémů docházet k diskriminaci určitého zpracovatele, čímž může docházet k narušení hospodářské soutěže.“
Jenže možnou diskriminaci kladenská burza coby dominantní hráč nevyřeší. Lze na ni totiž nakupovat pouze prostřednictvím dohodců, což jsou čtyři firmy. Pro energetiku a odpady dokonce jen tři: FIN-servis, MM Trader CZ a Prospeksa. Dohodci jsou navíc personálně propojeni. Jedním z lidí, jejichž jméno je spojuje, je šéf Prospeksy Pavel Prior. Ten byl zároveň do roku 2006 členem představenstva FIN-servisu a nyní je společníkem a jednatelem firmy Advina, kterou FIN-servis spoluvlastní.
Priorovo další angažmá je navíc spojeno s kolektivním systémem Retela. V této firmě, která vždy nejčastěji kritizovala současný systém nakládání s elektrošrotem, je členem dozorčí rady. Pro zajímavost dodejme, že členem burzovní komory byl do loňského ledna i nynější ministr životního prostředí Richard Brabec, který burzu také spoluzakládal a zároveň ji pět let vedl.
Vyvolení mezi sebe nikoho nepustí
Lidé kolem kladenské burzy mezi sebe nikoho cizího nepustí. Zapojit se do burzovního obchodování chtěla podle dřívějších informací České televize například firma Amper Market. Ta je jednou z těch, které se dříve účastnily tendrů pro veřejný sektor. Energie dodávala například městu České Budějovice a u ministerstva kultury.
„Nezískali jsme žádnou možnost soutěžit o to, abychom v zakázce pokračovali i v dalším období, přestože jsme tu zakázku bezproblémově plnili,“ popsal v pořadu Reportéři ČT ředitel firmy Jan Palaščák. Brzy zjistil, že původní zákazníci začali nakupovat právě prostřednictvím kladenské burzy. Pokus o vstup na ni zůstal bezúspěšný.
Burza je soukromá a sama rozhoduje, komu obchodování povolí. Společnost Amper Market souhlasné stanovisko nedostala. Palaščák dodává, že se nikdy nedověděl, jaké podmínky by konkrétně měla jeho firma splnit.
Nákupy na burze zas tak výhodné nejsou
Nákup energií přes kladenskou komoditní burzu nemusí být navíc pro instituce tak výhodný, jak by se na první dojem mohlo zdát. Třeba Kraj Vysočina nakupuje energie stále v klasických výběrových řízeních s elektronickou aukcí. Podle Vladimíra Novotného, náměstka hejtmana Vysočiny, z tabulek za rok 2013 jednoznačně vyplývá, že elektronická aukce pořádaná krajem vychází ve srovnání s burzou o 1,4 milionu korun levněji.
Že by tedy chystaná změna zákona směřující k posílení „kladenské“ dominance přinesla lepší hospodaření s penězi určenými na recyklaci starého elektra, je velmi nepravděpodobné. Naopak lze předpokládat, že náklady celého systému se zvednou přinejmenším o odměnu za zprostředkování, kterou bude třeba burze platit.
| Nepřehledná norma |
|---|
| Problematiku výrobků s ukončenou životností nyní upravuje zákon o odpadech. Platí už přes 12 let a byl mnohokrát novelizován, zejména kvůli přebírání příslušných směrnic Evropské unie. Stal se proto značně komplikovaným a nepřehledným. „I z těchto důvodů je vhodné vytvořit novou právní úpravu, která tu platnou v celém rozsahu nahradí,“ říká se v předkládací zprávě pro jednání vlády. |
| Oblast odpadového hospodářství by již neměla být komplexně upravena jednou právní normou, ale má být rozdělena, a to na zákon o odpadech a právě zákon o výrobcích s ukončenou životností. Ten bude řešit nejen nakládání se starými elektrospotřebiči, ale i bateriemi a akumulátory, pneumatikami a vyřazenými automobily. Vláda uložila ministrům životního prostředí a průmyslu a obchodu vypracovat a do konce září předložit návrh zákona v paragrafové verzi, v němž budou zapracovány připomínky obsažené ve stanovisku Legislativní rady vlády. |
