Ve třetím čtvrtletí roku 2016 počítá centrální banka s inflací 1,6 procenta a ve čtvrtém čtvrtletí 2016 s inflací 1,8 procenta. V minulé prognóze odhadovala, že inflace bude dvě procenta, respektive 2,1 procenta.
„Potřeba udržovat výrazně uvolněné měnové podmínky i nadále přetrvává. Posílení kurzu v poslední době je tak z tohoto pohledu nepříznivým faktorem zpřísňujícím měnové podmínky a tedy oddalujícím dosažení inflačního cíle,“ uvedla ČNB v prezentaci. Podle nové prognózy bude plnění dvouprocentního inflačního cíle centrální banky udržitelné až od počátku roku 2017.
Guvernér ČNB Miroslav Singer řekl, že bankovní rada nevedla žádnou „serióznější debatu o záporných úrokových sazbách“. O jejich zavedení řada ekonomů v poslední době spekulovala jako o možném dalším kroku při uvolnění měnové politiky.
„Ti, kteří od dnešního očekávání bankovní rady ČNB čekali, že se centrální bankéři výrazněji vymezí proti současným hodnotám koruny, museli být zklamáni. A pokud bychom měli dnešní zasedání charakterizovat jedním slovem, jednalo by se o slovo opatrnost,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Z vyjádření podle něj vyplynulo, že ČNB současné silnější hodnoty koruny nevadí a že se ČNB neznepokojuje ani růstem devizových rezerv.
Reakce koruny na zasedání ČNB podle Nováka byla naprosto minimální, v řádu několika haléřů. „ČNB tak velmi pravděpodobně prodloužila červencový nový normál na měnovém páru koruny vůči euru. Ten spočívá v tom, že se obchoduje těsně nad hladinou 27 korun za euro s maximálními denními pohyby v řádu několika haléřů,“ dodal.
Singer zároveň odmítl uvést objem devizových intervencí, které prováděla ČNB v červenci. Koruna se v posledních dnech pohybuje blízko hranice 27 korun za euro.
ČNB na dotazy, zda intervenuje na mezibankovním devizovém trhu, standardně neodpovídá. Pouze před několika dny sama uvedla, že v pátek 17. července na trhu poprvé od listopadu 2013 byla aktivní. „Ten intervenční režim je v zásadě automatický. Pozornost bankovní rady spíše vzbudilo spíše to, jak dlouho banka neintervenovala,“ uvedl Singer.
Rizika pro odhadovaný vývoj hodnotí centrální banka jako zhruba vyrovnaná. „Mírné protiinflační riziko může plynout z poklesu cen ropy,“ uvedl Singer.
Prognóza počítá dále se stabilitou tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a využíváním kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016.
Bankovní rada dnes zdůraznila, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhém pololetí 2016. „Kurz koruny se tedy bude pohybovat na hladině 27 korun za euro či slabší přinejmenším do poloviny roku 2016,“ uvedl Singer.
Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze z minulého týdne výrazně zlepšilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,9 procenta. Důvodem je překvapivý meziroční růst hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí o čtyři procenta.
Díky vývoji v prvním čtvrtletí i řada dalších institucí v poslední době odhady vylepšila a nově počítá letos s více než tříprocentním růstem ekonomiky.
