AI začíná být obrovským žroutem energie. Ale existuje řešení a Česko na něm může vydělat
Umělá inteligence dramaticky zvyšuje spotřebu elektřiny. V roce 2028 bude využití AI stát za více než polovinou veškeré globální spotřeby datacenter, což odpovídá roční spotřebě energie celého Česka. Klíčem k udržitelnému rozvoji jsou inovace v energetické infrastruktuře.
Může to znít příliš technicky, ale oblast výkonových součástek z karbidu křemíku a architektur stejnosměrného proudu o napětí 800 voltů je přesně tím, kde má Česko špičkovou způsobilost – a kde může hrát důležitou roli v globální transformaci.
Za posledních pár let vyrostla umělá inteligence z technologické kuriozity na zásadního hráče – a zároveň i velkého spotřebitele energie. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) odhaduje, že globální spotřeba datacenter se do roku 2030 více než zdvojnásobí – z 415 TWh v roce 2024 na přibližně 945 TWh.
Podle analýzy Goldman Sachs může celosvětová spotřeba energie datových center překročit i hranici jednoho tisíce TWh, což odpovídá zhruba dvacetinásobku roční spotřeby elektřiny Česka. Pokud bereme vážně potenciál rozvoje technologií umělé inteligence, nemůžeme přehlížet zásadní energetickou výzvu, která s tím nevyhnutelně přichází.
Cesty ke snižování spotřeby: inovace a optimalizace
Řešení této masivní energetické poptávky spočívá v kombinaci technologických inovací a chytré optimalizace. Pomoci může i samotná AI – například při inteligentním plánování spotřeby, předpovídání zatížení nebo řízení distribuce energie v průmyslových areálech a energetických sítích.
Financial Times uvádějí, že AI může z dlouhodobého hlediska více energie šetřit než spotřebovávat, protože umožňuje vyšší efektivitu, úspory a přechod k čistší energetice. Rozhodující jsou však konkrétní hardwarová vylepšení. Například výkonové polovodiče z karbidu křemíku umožňují výrazně vyšší účinnost, zejména při vysokonapěťové distribuci, což je zásadní právě pro energeticky náročná datacentra s AI, kde i malé zvýšení účinnosti znamená obrovskou absolutní úsporu.
Česká expertiza v centru globální transformace
Společnost onsemi se vývoji technologií na bázi karbidu křemíku věnuje už řadu let – a tato technologie tvoří klíčovou součást plánované investice firmy v Česku. V souvislosti s AI většina z nás zná jméno Nvidia, lídra v oblasti čipové architektury. Právě s touto společností nyní onsemi spolupracuje na projektu přechodu AI datacenter na architekturu 800 VDC. Ta využívá chytré portfolio výkonových konverzí – od vysokonapěťové konverze střídavého proudu na stejnosměrný v rozvodně až po precizní regulaci napětí na úrovni procesoru.
Taková infrastruktura postavená na SiC MOSFETech dramaticky snižuje ztráty při přenosu a konverzi energie. Jde o zásadní krok ke snížení energetické náročnosti, který může zásadně proměnit pravidla fungování udržitelné infrastruktury datacenter – a Česko je u toho.
Budujme technologickou suverenitu
Budoucnost umělé inteligence bude patřit těm, kteří dokážou propojit výkonnost s udržitelností. Technologie na bázi karbidu křemíku tvoří jádro energetické efektivity AI infrastruktury. Zároveň samotná AI může pomoci s efektivním řízením spotřeby – od optimalizace provozu datacenter až po inteligentní distribuci energie v reálném čase.
Datacentra se tak mohou stát „chytrými“ systémy, které nejen energii spotřebovávají, ale také ji efektivně využívají a sdílejí podle aktuální poptávky a nabídky. Investice do lokální výroby výkonových polovodičových technologií z karbidu křemíku nám mohou zajistit potřebnou technologickou suverenitu. Kombinace špičkového hardwaru, inteligentního řízení a udržitelné strategie je zatím jediná známá cesta, jak zvládnout energetickou zátěž budoucích AI center.
Autor je viceprezident Českého národního polovodičového klastru a vedoucí projektů výzkumu a vývoje v onsemi.
