Konec německé selanky? Merz tlačí důchodce do práce, mladé na vojnu
Přibývá roztržek v německé vládní koalici. CDU/CSU kancléře Friedricha Merze nadhazují radikální návrhy zdůvodněné zachováním udržitelnosti tamního důchodového systému a obranyschopnosti země, sociální demokracie (SPD) k nim má výhrady.
Vládnoucí strany tento týden skončily v klinči kvůli neshodám nad možnými změnami zákona o vojenské službě z dílny ministra obrany Borise Pistoriuse (SPD). Návrh počítá s tím, že by všichni mladí Němci po završení plnoletosti museli vyplňovat dotazník o svém zdravotním stavu a ochotě nastoupit šestiměsíční vojenskou službu. Pro ženy by bylo jeho vyplnění dobrovolné. Ve čtvrtek legislativa poprvé projednávala dolní komora Bundestagu, návrh přitom postrádá bezvýhradnou podporu členů vládní koalice.
Kdo by bojoval za Německo?
Kancléř Merz, který před svou únorovou výhrou v parlamentních volbách oznámil záměr vybudovat z Německa v reakci na ruskou hrozbu evropskou vojenskou velmoc, nehodlá spoléhat jen na princip dobrovolnosti. Pokud by ochotu nastoupit na vojnu neprojevil dostatek zájemců, brance by měl podle něj vybrat los navzdory jejich vůli. To ale Pistorius odmítá. Strany se měly k detailům zákona o vojenské službě vyjádřit na úterní tiskové konferenci, na poslední chvíli ji však zrušily.
„Za třicet let působení v Bundestagu jsem ještě nezažil, aby spolkový ministr torpédoval důležitý legislativní proces přímo v jeho vlastní gesci,“ cituje dlouholetého politika CDU Norberta Röttgena deník Süddeutsche Zeitung. Pistorius nicméně odmítá nařčení, že by se choval destruktivně. Ve středu zdůraznil, že nebude zavedení armádního loterijního principu sabotovat.
Svou prvotní neochotu k povinným odvodům ale může politicky opírat o veřejné mínění, protože některé průzkumy citované agenturou Bloomberg ukazují, že pouze šestnáct procent Němců by „určitě“ bylo ochotných bránit svou vlast se zbraní v ruce. A to i přesto, že více než čtvrtina dotazovaných považuje za pravděpodobné vojenské napadení své země cizím státem během příštích pěti let. „Aktuální kompromis znamená jen odklad okamžiku, kdy se u našich sousedů začne opět rukovat. Proč je to naprosto zásadní? Protože Putin, bývalý německý rezident KGB, se dívá. Povinná vojenská služba v nejlidnatější evropské zemi je důležitý signál, že Evropa to myslí s vlastní obranou vážně,“ napsal na X bývalý berlínský zpravodaj České televize a současný analytik Seznam Zpráv Martin Jonáš.
Podle Dirka Wieseho z SPD by se jeho strana měla s křešťanskými demokraty na konečné podobě legislativy dohodnout do konce listopadu v rámci jejích dalších čtení. Klíčové je, aby zákon o vojenské službě navzdory všem rozepřím začal platit od prvního ledna 2026, míní politik.
Německá ekonomika může být kaput
Stárnoucí a hospodářsky stagnující Německo, jehož průmysl meziměsíčně propadá nejrychlejším tempem za tři roky, ale musí řešit i další zásadní výzvy. Už v srpnu Merz prohlásil, že německý sociální stát není v jeho dnešním rozsahu finančně udržitelný při stávající ekonomické výkonnosti země. Proto se se sociálními demokraty dohodl na zvýhodnění pracujících seniorů starších 70 let: jejich měsíční příjem do výše dvou tisíc eur má být od příštího roku osvobozen od daně.
Podporu pro radikálnější změny systému penzí, například zvýšení věku odchodu do penze na 70 let podle návrhu ministryně hospodářství Katheriny Reicheové (CDU) a německého Institutu pro ekonomický výzkum DIW, by ale Merz hledal u partnerů ve vládě jen obtížně. SPD zvyšování věku odchodu do penze odmítá, ministryně práce Bärbel Basová (SPD) navíc označila kancléřova slova o neudržitelnosti německého státu blahobytu za „bullshit“.
„Nálada v německé ekonomice je tak bídná i kvůli sílícímu přesvědčení, že vláda toho sice poměrně hodně namluví, ale postrádá jednotný koncept. Pokud by byla odvážná, představila návrhy reforem, jak zvládnout stárnutí populace a stabilizovat systém sociálního pojištění,“ komentuje pro Bloomberg analytik Nicolas Ziebarth z institutu pro ekonomický výzkum ZEW.
Další odborníci ale poukazují na to, že problémy Německa jsou natolik hluboké, že je nelze redukovat na otázku udržitelnosti veřejných financí. Celý jeho model novodobé prosperity, založený na levných surovinách z Ruska, odbytišti v Číně a vojenské ochraně ze strany USA, je podle německého novináře Wolfganga Münchaua v troskách.
VIDEO: Rusko nás testuje. Drony doletí i do Prahy, válka na Ukrajině bude eskalovat, říká vládní zmocněnec Kopečný v pořadu FLOW.
„Často slýchám výzvy, jestli bych přece jen na směřování Německa nenašel něco hezkého. Ne, nenašel, protože to prostě není hezký příběh. Nepouštím se do předpovídání toho, jak zaručeně skončí. Jen říkám, že máme opravdu velký problém, o jehož skutečném rozsahu nemá většina lidí tušení,“ řekl v rozhovoru pro e15 Münchau, kterému letos vyšla v českém překladu jeho kniha Kaput: Konec německého zázraku. V ní krotil i naděje, že by problémy Spolkové republiky a její dýchavičné ekonomiky vyřešilo masivní zbrojení a podpora obranného průmyslu, jak zamýšlí Merz.
„Německo, stejně jako Česko, umí vyrábět munici, tanky nebo obrněná vozidla, tedy klasické vojenské vybavení, které znovu získává na významu. Ale to nejsou technologie, které budou určovat ráz 21. století, a to ani v případě dalšího zvyšování významu obranného průmyslu. Pokud hovoříme o obraně jako takové, stále důležitější budou satelitní systémy založené na umělé inteligenci, elektronické válčení a drony. A v těchto oblastech Německo zdaleka nepatří mezi lídry,“ upozornil Münchau.
