100 let průmyslu: Počátky moderní dopravy v českých zemích | E15.cz

100 let průmyslu: Počátky moderní dopravy v českých zemích

100 let průmyslu: Počátky moderní dopravy v českých zemích
Městský autobus Praga RND
• 
ZDROJ: Wikimedia Commons/Harold/CC BY-SA 3.0

Michal Nosek

Elektřina, vodík, hybridní pohony. To jsou témata, která rezonují současnou dopravou. Co přežitá fosilní paliva ale nahradí, zůstává otázkou. Zatím jsou spalovací motory dominantním pohonem i po více než stovce let.

Ještě začátkem 20. století měla na veškerou dopravu monopol železnice, která v českých zemích a v celém Rakousku-Uhersku vznikala od poloviny devatenáctého století. Nikdo jiný totiž nedokázal na rozumnou vzdálenost převézt náklad těžší než tunu.

Dominance vlaků

Po první světové válce a zániku mocnářství převzal vládu nad železnicí československý stát a koncem října 1918 vznikly Československé státní dráhy. „V osobní dopravě o svůj monopol dráhy přišly až od roku 1950, kdy došlo k rozvoji automobilismu. V nákladní dopravě ústup železnice následoval o pár desítek let později a nyní je držitelem monopolu rozhodně doprava silniční.

Je to logické: silniční doprava nabízí tranzit ode dveří ke dveřím, což železnice nikdy umět nemůže,“ říká Josef Neuwirth, expert Metrostavu pro dopravní infrastrukturu. Československá republika byla orientována ve směru východ–západ a spoje mezi Českem, Moravou a Slovenskem začaly být ve třicátých letech minulého století nedostatečné. A letecká doprava byla v té době v začátcích.

Pražská MHD
S pravidelnou hromadnou přepravou Pražanů začala již v roce 1875 koněspřežná tramway. Ovšem pražský terén jí skýtal řadu nástrah. Například na Malé Straně koleje nepřipadaly v úvahu kvůli příkrým kopcům, přes něž teprve od března 1908 začala cestující převážet první autobusová linka. Její provoz ale vydržel jen rok a půl, než byl po nehodě zastaven. Modernější autobusy se do ulic Prahy vrátily až v červnu 1925. Dnes jsou autobusy spolu s metrem a tramvajemi nedílnou součástí pražské MHD, na 195 linkách přepraví ročně přes 300 milionů lidí, tedy přibližně čtvrtinu všech cestujících v hlavním městě.

Proto roku 1936 vyrazily na trať mezi Prahou a Bratislavou dva motorové vozy M.290.0 známé pod jménem Slovenská strela, které vyrobili v kopřivnické Tatře. Nový spoj byl dlouhodobě nejrychlejším pravidelným vlakem mezi těmito městy. Trať zvládl s jedinou zastávkou v Brně za necelých pět hodin.

Nyní se v Tatře ke Slovenské strele vrátili. V těchto dnech začíná rekonstrukce jednoho z rudých vozů. Oprava vyjde na 120 milionů korun a technici Tatra Trucks ji budou provádět dva roky. „Nyní je vůz statický a škaredý, ale věříme tomu, že po repasi bude funkční a plně provozuschopný,“ řekl k budoucí ozdobě kopřivnického muzea šéf Tatry Radek Strouhal.

Pomalý nástup autobusů

Souběžně se železniční dopravou se na českém území rozvíjela i autobusová doprava. „Počátky autobusové dopravy v českých zemích sahají do roku 1908. Tehdy rakouská poštovní správa otevřela první linky. Do první světové války zřídila celkem dvacet státních poštovních autobusových linek, které obsáhly zhruba 500 kilometrů,“ říká expert na dopravu Roman Macurek z autobusového vývojového centra. Rozvoji motorismu nahrával i vznik kvalitnějších silnic, které postupně nahrazovaly dřívější polní cesty.

Retrostroje: Automobilismus v Čechách začal před 123 lety. Podívejte se, čím jezdil liberecký magnát

Potřebám nového státu příliš nevyhovoval železniční systém zděděný po Rakousku-Uhersku, protože v českých zemích byl orientován na Vídeň a na Slovensku na Budapešť. Špatné spojení umocňoval i protáhlý tvar Československa, které po připojení Podkarpatské Rusi v roce 1919 měřilo od západu na východ téměř tisíc kilometrů.

Motorismus byl v té době stále v počátcích a prašné silnice se hodily více pro povozy než pro auta. Autobusová doprava tak začala fungovat až po druhé světové válce.

Startují letouny

Po vzniku první republiky se začala ke slovu pomalu dostávat rovněž letadla, která po válce vlastnila armáda. Letecký sbor měl v roce 1918 k dispozici deset strojů a několik desítek pilotů, počet letadel však v krátké době přesáhl stovku. Důležitost leteckého spojení pro novou republiku zdůrazňoval i prezident Masaryk. Proto v říjnu roku 1923 z vojenské dopravní skupiny vznikly Československé státní aerolinie, předchůdce Českých aerolinií. Z otevření první linky Praha–Bratislava 28. října 1923 se stala událost, neboť představila skutečného národního dopravce.

Definitivní konec páry
Provoz parní trakce byl oficiálně ukončen roku 1980, ale parní lokomotivy se částečně udržely v provozu ještě rok. Nové lokomotivy byly přednostně dodávány na Slovensko, kde parní provoz reálně skončil v roce 1980.

Tak se vyrábí Präsident. Prohlédněte si výroční speciál Tatry

 

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!