„S provozem těchto budov jsou spojeny určité finanční náklady. Něco obdobného funguje u provozovatelů autobusových nádraží, kde každý dopravce též platí příslušný poplatek za užívání nádraží,“ řekl mluvčí ministerstva Martin Novák. Takovému poplatku se v železniční hantýrce říká ošlapné. „Bude narůstat počet alternativních dopravců a v rámci železniční infrastruktury by měli mít všichni stejné podmínky,“ doplnil Novák.
Problémem však je, že mnoho budov vlastní dominantní dopravce České dráhy. Soukromí dopravci se přitom netají obavami, že by drahám musely platit i náklady, které nijak nesouvisejí s jejich cestujícími. Ministerstvo si proto vážně zahrává s nápadem převést nádraží z Českých drah na státní Správu železniční dopravní cesty. Dosud nevyřešenou otázkou rovněž zůstává, zda dráhy za nemovitosti dostanou miliardy korun nebo je stát získá zpět zdarma. Ošlapné se má rovněž objevit v novém drážním zákoně, který ministerstvo chystá. Ten by mohl začít platit za dva roky.
Dopravcům ošlapné zvýší náklady. „Stát by neměl vlakovou dopravu zatěžovat nadměrnými poplatky, které železnici znevýhodňují vůči silniční dopravě,“ uvedl Petr Kopáček z Leo Expressu. Podle něj by mělo být podnikání na železnici stabilní a předvídatelné, aby bylo možné dlouhodobě plánovat. Konkurenční RegioJet podle mluvčího Aleše Ondrůje zase volá po jasných pravidlech. Firma prý už o ošlapném neúspěšně jednala z Českými drahami.
Tratě na prodej
Ministerstvo dopravy zítra předloží vládě manuál, podle kterého by se napříště mohly prodávat nepotřebné místní tratě. Privatizace má být alternativou k rušení železnic, proti kterému se vzedmula vlna odporu. Do správního řízení o zrušení se zatím dostalo jedenáct tratí. Otázkou je, kdo si tratě koupí, ministerstvo je chce nabídnout za úřední cenu. Padly tak naděje řady obcí, spolků i dopravců, že by se ke kolejím mohly dostat za symbolickou částku, třeba jednu korunu.
