Podnikavá vdova rozjela Blue Bird, největší taxislužbu v Jakartě | E15.cz

Podnikavá vdova rozjela Blue Bird, největší taxislužbu v Jakartě

Taxi v Indonésii
Taxi v Indonésii
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Yuventia Chandra

Ekonomický růst Indonésie, který začal v dekádě po roce 2000, přilákal do měst desítky tisíc lidí z venkova. Mrakodrapy ve městech ale rostly rychleji než infrastruktura. V Jakartě, hlavním městě ostrovního státu, se veřejné komunikace ročně rozšíří jen o jednu tisícinu procenta, zatímco počet motorových vozidel roste o deset procent.

Zácpa je nyní typickou kulisou města. Indonésii chybí systém veřejné dopravy srovnatelný s BTS v Bangkoku nebo se singapurským MRT. Autobusy stávajících soukromých přepravců jsou přeplněné, nespolehlivé a ve špatném stavu. Neustálá zácpa postupně vytlačuje také tradiční formy přepravy, jako je rikša, tříkolka bajaj nebo koňské bryčky.

Město zasvěcené taxíkům

Když se někdo chce pohodlně dopravit z místa A do místa B, většinou zvolí taxík. Taxislužby jsou asi jediné, kterým současné podmínky vyhovují, a rostou díky nim jako houby po dešti. V roce 1972 jezdilo po městě jen 125 taxíků, nyní jich území širší Jakarty čítá na čtyřicet tisíc.

Azurově modrá stanoviště firmy Blue Bird je těžké přehlédnout. Patří největšímu osobnímu přepravci v zemi, jehož flotila má 22 tisíc vozů a příští rok chce pořídit další tři tisíce. Blue Bird provozuje širokou škálu vozidel, od autobusů po kontejnery. Jedná se o rodinnou firmu, která chce v příštím roce prodat zhruba třetinový podíl. Stejně jako dalších šestnáct přepravních společností působí Blue Bird na místní burze.

Firma začínala před čtyřiceti lety se dvěma ojetinami, opelem a mercedesem. Paní Lutiara Djokosoeteno je dostala jako kompenzaci za náhlé úmrtí svého manžela od společnosti, pro kterou pracoval. „Ačkoli byl vládním poradcem, byl poctivý a realistický. Nikdy jsme neměli moc peněz. Když zemřel, byli jsme skoro na mizině,“ říká současný ředitel Blue Bird o svém otci.

Paní Lutiara se tehdy s pomocí dvou synů ve školním věku rozhodla provozovat nelicencovanou taxislužbu. Aby dosáhla počtu vozidel potřebného k získání licence, spojila se do družstva s dalšími vdovami po vládních úřednících. Od cestujících společně shromáždili potřebný počet podpisů na petici pro ministerstvo dopravy. Úřady byly nejprve skeptické vůči nápadu, že by vdova měla řídit byznys do té doby typicky mužský.

Blue Bird nebyl první, ale určitě byl pionýrem v zavádění vymožeností typu vysílačky, taxametru nebo klimatizace. Kromě brzkého vstupu na trh za svou současnou dominantní pozici firma vděčí také pověsti bezpečného přepravce.

Sázka na benefity

Na rozdíl od většiny firem provozujících taxislužbu, kde si řidič platí svůj vůz i pohonné hmoty a zbytek si nechá, Blue Bird vyplácí mzdy. Zaměstnanci procházejí znalostními, zdravotními a psychologickými testy. Blue Bird má vlastní sociální politiku – dokonce si založila vlastní kliniku a školu pro řidiče a jejich rodiny.

Takové zaměstnanecké výhody většina firem nenabízí. Konkurence se snaží držet krok. Express a TaxiKu nabízejí dodatečné služby, jako je zábava během přepravy nebo balená voda zdarma. Někteří dokonce zkoušejí kopírovat typickou azurově modrou barvu firmy Blue Bird. Ta slaví úspěch i se svým novým rezervačním systémem pro chytré telefony. Za měsíc se do něj zaregistrovalo šedesát tisíc lidí, hlásí Teguh Wijayanto, mluvčí firmy.

Jakarta se svým nefungujícím systémem veřejné dopravy zkrátka nabízí obchodní příležitosti. Nic nenasvědčuje tomu, že by se měla doprava v metropoli brzy nějak zlepšit, což vytváří obchodní příležitosti pro Blue Bird a další vynalézavé firmy.

Jakarta - od naší zpravodajky, autorka je členkou sítě GlobeReporter.org

Autor: Yuventia Chandra

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.