Chráněný koridor pro stavbu kanálu leží hlavně na severní Moravě. V zóně například platí stavební uzávěra, což vadí místním samosprávám i podnikatelům. A podle Prachaře to brání i výstavbě silnic a železničních koridorů. Ochrana by se tak mohla zrušit hlavně v místech, kde mají vést páteřní silniční a železniční sítě. Tím by se ale zřejmě narušila celistvost pásu a kanál by byl s velkou pravděpodobností definitivně pohřben.
„Buďme na zemi, jsme tranzitní země a nemáme dobudované ani základní silnice a tratě. Nejsem přesvědčen o tom, že tento kanál je to, co Česká republika potřebuje,“ řekl Prachař.
Dvaačtyřicet studií za posledních 15 let
Ministr připomněl, že stát si nechal za posledních 15 let zpracovat ke kanálu už 42 studií za 20 milionů korun. „Je třeba z těchto studií vybrat nějaký sumář a rozhodnout jak dál,“ dodal Prachař. Sám zastavil tendr na studii proveditelnosti kanálu za 25 milionů korun, který rozjel jeho zemanovský předchůdce Zdeněk Žák. Právě prezident Miloš Zeman patří k nejhlasitějším zastáncům projektu. Územní ochranu, která je zakotvena v Politice územního rozvoje, by mohla sejmout vláda.
Projekt na stavbu kanálu počítá s pokračováním splavnění Labe prostřednictvím jezu v Děčíně a prohrábkami řeky na německé straně. Dunaj s Odrou by se mohl propojit prostřednictvím splavnění řek Moravy a Bečvy. Západ republiky by se na severojižní cestu napojil prodloužením vodního koridoru z Přerova do Pardubic, kde by se napojil na Labe.
400 let stará idea za 400 miliard
Stavba by podle předběžných odhadů měla vyjít na 400 miliard korun, z čehož velkou část má podle zastánců kanálu zaplatit Evropská unie. Ta ale s financováním této vodní cesty dosud nepočítá.
Myšlenka na propojení tří významných evropských řek je stará minimálně čtyři století. Nejvíce se k realizaci přiblížila v první polovině 20. století, aktivity ale dvakrát přerušilo vypuknutí světového válečného konfliktu.
