Především jde o pozemky pod kolejemi v nádražních areálech. Ministerstvo dopravy prosazuje, aby infrastruktura včetně pozemků byla majetkově oddělena od dopravců. „Situaci bude třeba postupně vyřešit, aby stát měl ve vlastnictví také tyto pozemky,“ uvedl mluvčí ministerstva Tomáš Neřold.
Podle něj je třeba příslušné pozemky nejprve oddělit od těch, které nadále zůstanou ve vlastnictví Českých drah, což jsou třeba depa. Bude proto nutné vypracovat zhruba tisíc geometrických plánů, které zaplatí SŽDC. Podle optimistických předpokladů to potrvá několik měsíců, jiné odhady hovoří až o dvou letech. Pozemky Českých drah bude proto SŽDC odkupovat zřejmě postupně a nikoli v jednom balíku.
Případ první nástupiště
Zvláštní kapitolou celé transakce, která má na dráze úřední název ÚMVŽSTV (Úprava majetkoprávních vztahů k nemovitostem v obvodech železničních stanic), jsou první nástupiště. S nimi si úředníci v minulosti zahráli absurdní divadlo. Přestože všechna ostatní nástupiště patří už léta SŽDC, první perony zůstaly v majetku ČD i s nádražními budovami.
Jenže zatímco zhruba tisícovka nádražních budov se ještě v prvním pololetí převede za 3,3 miliardy korun na SŽDC, s prvními nástupišti je situace složitější. Převod se dotkne asi jen poloviny z nich. Dráhy spočítaly, že jim i po převodu nádraží zbude 510 prvních nástupišť. „Důvodem je, že nejsou integrální součástí převáděných budov a pozemků nimi. Leží na jiných parcelách, jejichž účelové rozdělení je finančně, technicky, časově a především administrativně velmi náročné,“ uvedl mluvčí drah Radek Joklík.
Rovněž tato zbylá nástupiště chce stát prostřednictvím SŽDC odkoupit. Podle Neřolda zatím není jasné, na kolik peněz si dráhy celkově dodatečným prodejem zbylého majetku přijdou. O tom prý bude možné hovořit až po zaměření. Při hrubé kalkulaci milionu korun za jedno nástupiště půjde minimálně o stovky milionů.
