Bydlet ve vlastním je utopie. Pořízení bydlení už nefandí ani polovina Čechů
Vysoké ceny bytů a domů, růst úrokových sazeb hypoték i reálný pokles příjmů v posledních letech mění zarytá přesvědčení Čechů. Podle průzkumu finančněporadenské společnosti Partners se za posledních pět let dramaticky změnil náhled Čechů na to, zda bydlet ve vlastním, nebo v nájmu.
Pokud ještě v roce 2019 uváděly téměř tři čtvrtiny z nich, že je rozhodně výhodnější bydlet ve svém, pak je po pěti letech takto jednoznačně rozhodnutých pouze 43 procent. Celkově sice pořád převládá příklon k vlastnímu bydlení, ale toto přesvědčení během posledních pěti let výrazně „vychladlo“, nejnižší podpora vlastního bydlení je zejména mezi mladšími ročníky, tedy ve věkové skupině 18–30 let. V průzkumu odpovídala tisícovka respondentů ve věku 18–65 let.
Naopak vzrostla četnost hodnocení nájmu jako dlouhodobě výhodnějšího způsobu bydlení. To před pěti lety podporovala jen tři procenta dotázaných, nyní je jich ale téměř dvanáct procent. Bydlení v nájmu „nefandí“ lidé s vyššími příjmy, podporují ho častěji zejména lidé s nižšími příjmy, středoškoláci bez maturity, rozvedení, lidé v domácnosti a nepracující důchodci.
Spoření na bydlení leží na spořicích účtech
Z těch, kteří ještě nemají vyřešeno vlastní bydlení, si právě na bydlení aktuálně spoří a zhodnocuje své peníze 56 procent dotázaných. Bohužel se ukázalo, že nevolí efektivní cestu. Nejčastěji využívají spořicí účet nebo termínované vklady (59 procent) a dále pak stavební spoření (39 procent) a penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření (16 procent).
„K dlouhodobému zhodnocování peněz, které mají sloužit k pořízení vlastního bydlení, je dnes ideální investice do kvalitních akciových fondů, které dokáží v dlouhodobém horizontu porazit inflaci. Spořicí účet by měl sloužit pouze k držení takzvané železné rezervy ve výši tří měsíčních platů, penzijko je zase ideální pro přípravu na stáří,“ upozorňuje Ondřej Hatlapatka, finanční poradce finanční skupiny Partners.
Zároveň stouply náklady, které bydlení lidem z jejich příjmu ukrojí. Nejčastěji uváděným podílem výdajů za bydlení z celkových příjmů domácnosti je rozmezí 20 až 30 procenty. Třetina respondentů uvádí výdaje za bydlení do pětiny celkových příjmů. Před pěti lety tento podíl z příjmů uvádělo 40 procent dotázaných. „Platí finanční pravidlo, že pokud náklady na bydlení nepřekročí 30 procent příjmu, lze rozpočet jednotlivce či rodiny považovat za zdravý,“ konstatuje Ondřej Hatlapatka.
Naopak zhruba desetina vydává za bydlení více než polovinu příjmů domácnosti. Jde zejména o lidi se základním vzděláním (17 procent), lidi rozvedené (15 procent), lidi s nejnižšími osobními příjmy (15 procent), respektive nejnižšími příjmy domácnosti (18 procent), osoby v domácnosti a nepracující důchodce (shodně 21 procent). „V těchto případech se už jedná o situace, které vážně ohrožují finanční stabilitu dotyčných,“ varuje Hatlapatka.
Bude líp? Nebude, lépe už bylo
Respondenti ve věku nad 43 let se ve svém dlouhodobém hodnocení v 78 procentech přiklánějí k tomu, že dnes je situace v dostupnosti vlastního bydlení horší, než byla v 90. letech. A zlepšení neočekávají. Více než polovina všech dotázaných se domnívá, že za pět let budou možnosti vlastního bydlení ještě horší než dnes. Názor, že vlastní bydlení pro mladé je utopií, za posledních pět let zesílil, podobně jako názor, že „vlastní bydlení je natolik finančně náročné, že jde o závazek na celý život, který snad ani nestojí za to“.
Ve zlepšení situace věří jen sedm procent Čechů a ti vkládají naděje zejména do snížení úrokových sazeb u hypoték. Aktuální situace na hypotečním trhu se postupně zlepšuje a oproti předchozím rokům dochází k oživení, i když sazby zatím klesají jen mírně.
