Češi důchod stále podceňují a málo investují, říká Martin Novák ze společnosti Broker Consulting

Co vám nejvíc vadí na současné podobě penzijní reformy?

Já jsem v první řadě přesvědčen, že jakákoli diskuze o penzijní reformě je hlavně politicky, ale i ekonomicky velice náročná. Je to velmi citlivé téma a mně na současné reformě vadí její netransparentnost. Když se podíváte do veřejně dostupných zdrojů a souvisejících materiálů, všude jsou návrhy popsány velmi obecně. Pro běžné lidi to potom může být zmatečné.

I proto možná aktuálně vidíme rekordní zájem o předčasné důchody. Lidé prostě nechtějí čekat, zda se jim nezmění parametry, a raději akceptují nižší dávku ihned. Měli bychom znát jasnou hranici, kterých populačních ročníků se reforma dotkne a jak. Problém s důchodovým systémem se týká především budoucích důchodců, ne těch současných, a to by také mělo být jasně řečeno. Současných důchodců se týká „pouze“ diskuze o valorizacích, a ne nějaké snižování, či dokonce změna systému vyplácení!

Dají se vůbec ty obecně formulované parametrické změny komentovat?

Za mě je pořád největším problémem to, že neexistuje jasně daná hranice, koho se jaká část reformy bude týkat.

Co je na reformě nejtěžší?

Podle mě to není ani tak otázka, jak ji vysvětlit veřejnosti, ale hlavně jak dosáhnout politické dohody s opozicí, aby změny byly trvalé. Aby lidé měli záruku, že s tím mohou dlouhodobě počítat, a nedopadlo to jako s druhým pilířem. Ten se zrušil fakticky bez náhrady a od té doby se situace v důchodovém systému a jeho financování jen zhoršuje.

Stačí si otevřít aktuální publikaci Státní rozpočet 2022 v kostce a zjistíte, že bezmála 40 procent výdajů jde na sociální dávky. Přes 30 procent jde přímo na důchody. Už v roce 2021 byly příjmy z důchodového pojištění zhruba o 2,3 miliardy nižší než výdaje na penze. Bohužel loni to už bylo 24 miliard. Přitom máme dlouhodobě rekordně nízkou nezaměstnanost a v aktivním věku populačně silné ročníky.

Takže?

Takže je třeba lidem natvrdo říct, že na důchody bude i v budoucnu, ale velmi pravděpodobně ne takové jako dnes. Proto je pro ně zásadní celoživotní příprava nastavená tak, aby nezačínali penzi se špatným výhledem, a navíc nemuseli snižovat svoji životní úroveň. To se děje samozřejmě i dnes a to jsou ještě důchody od státu relativně stabilní.

Dnešní čtyřicátníci, třicátníci a mladší by měli začít co nejdříve. Bohužel nestačí přispívat pětistovku na penzijní spoření. Člověk by si měl uvědomit, kolik bude reálně na stáří potřebovat, a podle toho šetřit. S tím mu mohou pomoci zkušení odborníci, kteří – pokud udělají kvalitní propočet a plán klientovi na míru – doporučí, co se mu vyplatí. A naopak co mu vzhledem k cílové částce smysl nedává. I ve společnosti Broker Consulting jsou investice na penzi vždy přirozenou součástí komplexního finančního plánu, protože je to při finančním plánování celosvětově jeden z klíčových cílů.

Je to ale možné, když nikdo neví, jaké šoky přijdou? Co udělá inflace a podobně?

Jde to, ale hlavním problémem Česka je, že si lidé spoří a dlouhodobě neinvestují. Většina peněz je na běžných či spořicích účtech, a ne v investičních produktech, jako jsou třeba otevřené podílové fondy. Podceňují to, a náš nedávný průzkum navíc ukázal naivitu ohledně toho, kolik lidé budou v penzi potřebovat.

Jestliže budu mít někde jeden milion korun s průměrným ročním výnosem dvě až tři procenta, pak mi při měsíčním výběru pěti tisíc vystačí tak na 12 až 15 let. Budu-li chtít 10 tisíc, budu potřebovat dva miliony. To je jednoduchá úvaha. Ale většina lidí odchází do penze s úsporami v lepším případě v řádu nižších stovek tisíc korun. Jsou málo připravení. Na jeden milion přitom musím odkládat tisíc korun měsíčně po dobu třiceti let. To by měl každý vědět a podle toho s tím naložit.

Martin Novák

Je hlavním analytikem a vedoucím oddělení produktového managementu firmy Broker Consulting. Ve společnosti pracuje od roku 2013, předtím působil v České spořitelně. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze.