Banky se vydávají stále dál ze světa tradičního peněžnictví. ČSOB pro svou aplikaci pro parkování, jízdenky, ale i četbu médií DoKapsy získala už 75 tisíc uživatelů. Velkou výzvou bude podle ředitele útvaru Daily Banking ČSOB Vladimíra Vojtíška i svět kryptoaktiv. Podle něj se můžeme dočkat i toho, že místo korun či eur budeme platit třeba virtuální kilowatthodinou.
Co vás vedlo k nástupu do něčeho takového, jako je aplikace DoKapsy?
Posledních deset let přineslo do bankovnictví i díky různým fintechům velkou vlnu digitalizace. Najednou banky zjistily, že jsou z nich obrovské softwarové domy. Tím pádem mají spoustu řešení, které by mohly dát klientům k dispozici. Někdo se v digitalizaci zaměřuje víc k bydlení, někdo třeba k placení. ČSOB si i po vzoru své mateřské banky vzala za cíl budovat něco, co bude víc než jen bankovnictví.
O jaké konkrétní oblasti jde?
Hodně se orientujeme na věci spojené s mobilitou, především parkování a jízdenky. I díky tomu, že sami řadě měst dodáváme platební platformy pro jízdenky. Když už to nabízíme městům, dává nám smysl nabídnout to i veřejnosti.
Co je ale cílem? Akvizice nových klientů, budování brandu, nebo to generuje výnos?
Určitě jde o nějaký vývojový stupeň k tomu, aby klienti měli co nejvíc možností k placení a nákupům na jednom místě. Samozřejmě posilujeme i brand ČSOB a částečně může jít i o akviziční nástroj. Výnos to negeneruje.
Jak jste se rozhodovali, zda má být aplikace otevřená, nebo jenom pro klienty?
To bylo jasné od začátku. Kdybychom ji nechali jen pro klienty, zbytečně bychom omezovali její dosah. Nicméně okolo 70 procent uživatelů pochází z klientského kmene.
Před dvaceti lety se zdálo, že kdekdo bude expandovat do finančních služeb. Teď naopak banky expandují mimo tradiční služby. Kam to půjde dál?
Ono to nejklasičtější bankovnictví trošku ustupuje do pozadí. Když platíte, tak to neděláte proto, že chcete platit, ale proto, že si chcete něco koupit. Proto vše směřuje ke zjednodušování. Jeden z možných scénářů budoucnosti spočívá v tom, že banky budou na pozadí transakcí a nebudou ani vidět. Druhý, že naopak budou ve svých aplikacích nabízet mnohem víc než převody, vklady a půjčky. Budou nabízet leccos dalšího, co zjednodušuje život. ČSOB se takto pustila například do digitalizace realitních transakcí.
Koupím si jednou auto přes banku?
Zrovna o nákupech ojetých vozů jsme ve spolupráci s ČSOB Leasing také uvažovali. Nakonec preferujeme jiné inovace. Ale ano, toto je trend. Další spočívá v tom, že i my poskytujeme řadě partnerů služby, které nekončí finančním produktem od nás. Například nabízíme úvěrové hodnocení, aby finanční poradce věděl, zda má klient šanci získat bankovní úvěr. I když si ho nakonec třeba vezme jinde.
Čím nás tedy bankovnictví ještě překvapí?
Těch směrů je hodně. Určitě největším počinem posledních let bylo zavedení bankovní identity. I když se o tom neuvažuje, tak teoreticky by se přes ni dalo i volit. Druhým aktuálním směrem jsou kryptoaktiva, k nimž se budou muset banky v celém světě nějak vymezit. Protože kryptoaktiva fungují tak, že máte někde uložený klíč k sejfu, a když ho ztratíte, máte problém. Proto by banky mohly nabídnout bezpečí.
Celkově budoucnost spočívá v používání digitálních aktiv, možná i víc než peněz. Dnes používáme korunu, jednou možná přijde digitální euro, ale klidně třeba i digitální kilowatthodina elektrické energie. Budete mít na domě solární panely, vyprodukujete elektřinu, kterou nespotřebujete, a tak s ní zaplatíte. Zatímco dřív vyměnit jednu věc za druhou znamenalo vysoké transakční náklady, v digitálním světě to bude snadné.
Kdy to bude?
Řekl bych, že do pěti let se to začne objevovat. Banky jsou na to každopádně technologicky připraveny a umí taková kryptoaktiva vyrábět.
Vladimír Vojtíšek
Vladimír Vojtíšek je ředitelem ČSOB pro oblast Daily banking, zahrnující například řešení plateb, platebních karet, e-commerce a řadu dalších aktivit. Ve skupině ČSOB je od roku 1998, mimo jiné působil jako ředitel odboru Řízení rizik a člen představenstva v Hypoteční bance.
