Koncesionářské poplatky v Evropě: Jak jsou financována veřejnoprávní média?

Co jsou to veřejnoprávní média?

Veřejnoprávní média představují speciální typ mediálních institucí. Jejich hlavní funkcí je sloužit veřejnosti a zajišťovat tzv. veřejnou službu v oblasti informací, kultury a vzdělávání. Na rozdíl od soukromých médií jsou zřízena na základě zákona a nemají klasického vlastníka. Nepatří ani státu – nejsou jím řízená, ani přímo kontrolovaná.

České zákony zřizují tři veřejnoprávní média:

• Českou televizi (ČT),
• Český rozhlas (ČRo),
• Českou tiskovou kancelář (ČTK).

Činnost všech veřejnoprávních médií dozorují rady složené z členů volených Parlamentem ČR. Rada ČT má 18 členů (12 členů jmenuje Poslanecká sněmovna, 6 členů Senát), Rada ČRo je tvořena 9 členy (6 členů volí Poslanecká sněmovna, 3 členy Senát) a Radu ČTK tvoří 7 členů (všichni voleni Poslaneckou sněmovnou).

Aktualizováno

Koncesionářské poplatky pro firmy: Co se změní po novele?

Servis

Jak funguje poplatek za televizi a rozhlas

K financování České televize a Českého rozhlasu slouží koncesionářské poplatky – povinné platby domácností a firem, které vlastní zařízení schopná přijímat televizní nebo rozhlasový signál. Za takové zařízení se od letošního května považuje například i mobilní telefon. Povinnost platit poplatky se tak v praxi vztahuje na drtivou většinu domácností v ČR.

Domácnost je perspektivou koncesionářských poplatků tvořena osobami, které spolu žijí trvale a společně hradí náklady na své potřeby. Každá domácnost platí poplatek za televizi a rozhlas pouze jednou – i v případě, že vlastní více zařízení umožňujících příjem vysílání nebo více nemovitostí.

Systém koncesionářských poplatků má podpořit nezávislost ČT i ČRo. Obě instituce nefinancuje stát ani soukromé osoby, ale samotná veřejnost. ČTK se svým fungováním liší. Není totiž financována z koncesionářských poplatků, ale z komerční činnosti – hlavně z prodeje zpráv a obsahu ostatním médiím či odběratelům.

Cena koncesionářských poplatků v ČR

Poplatky za TV a rozhlas v zahraničí

Přístup k poplatkům za televizi a rozhlas se napříč evropskými zeměmi liší. Obecně se dají vypozorovat tři hlavní modely financování veřejnoprávních médií.

• Poplatek za TV a rozhlas: Systém, který se využívá v tuzemsku. Jeho základem jsou poplatky hrazené uživateli veřejnoprávních médií. Kromě ČR se model koncesionářských poplatků uplatňuje například v Německu, Rakousku, Polsku, Chorvatsku nebo Itálii.
• Financování ze státního rozpočtu: Aktuálně nejčastěji využívaný systém v Evropě. Veřejnoprávní média jsou v něm financována přímo ze státního rozpočtu, podobně jako jiné položky. Podle zastánců tento model řeší obtížné prosazování růstu poplatků a složité odhalování neplatičů. Kritici zase varují, že se v něm média snadno dostávají pod vliv politiků. Financování televize a rozhlasu ze státního rozpočtu využívá například Belgie, Nizozemsko, Španělsko či pobaltské země. V posledních letech k němu (od poplatků) přešlo také Slovensko, Francie nebo Dánsko.
• Samostatná daň: Alternativní variantu představuje financování veřejnoprávních médií prostřednictvím speciální daně. Ta se zpravidla vztahuje na fyzické a právnické osoby, které překročí určitou výši zdanitelných příjmů. Zároveň však platí, že tato daň neproudí přímo do státního rozpočtu. S podobným modelem pracují například ve Švédsku, Finsku či Norsku.

Aktualizováno

Koncesionářské poplatky za televizi a rozhlas 2025: Aktuální výše po zdražení od 1. května

Bydlení

Koncesionářské poplatky v Evropě 2025

Jakým způsobem evropské státy řeší koncesionářské poplatky a jaká je případně jejich cena?

Slovensko

• Veřejnoprávní média: Slovenská televízia a rozhlas (STVR)
• Financování: Státní rozpočet
• Přidělená částka: 0,12 % HDP

Veřejnoprávní média na Slovensku byla dlouhou dobu financována prostřednictvím koncesionářských poplatků. Systém však v praxi příliš nefungoval. Poplatky se 20 let nezvyšovaly a tehdejší Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) musel každoročně vyjednávat o přidělení státního příspěvku. Ten činil až 40 % rozpočtu, což značně podkopávalo teorii o plné nezávislosti médií na státu. Od července 2023 slovenská veřejnoprávní média přešla na financování ze státního rozpočtu. Slovenská televize a rozhlas každý leden získává částku ve výši 0,12 % HDP. V roce 2024 došlo ke zrušení původního RTVS a zřízení její nástupkyně STVR.

Německo

• Veřejnoprávní média: ARD, ZDF, KiKA, phoenix, Deutschlandradio a další regionální i celonárodní televizní a rozhlasové instituce
• Financování: Koncesionářské poplatky
• Cena poplatků za TV a rozhlas (2025): 18,94 eur/měsíc

Veřejnoprávní média v Německu tvoří poměrně rozsáhlý systém regionálních i celonárodních institucí. Mezi klíčové televizní stanice patří zejména ARD a ZDF, které společně produkují také kanály KikA nebo phoenix. Klíčovou rozhlasovou institucí je Deutschlandradio. V posledních letech se objevují hlasy prosazující zrušení koncesionářských poplatků a změnu financování veřejnoprávních médií, například ze strany AfD. Dosud však k podobným krokům nedošlo. Koncesionářské poplatky v Německu se od roku 2025 mírně zvýšily. Místo původních 18,36 eur měsíčně za domácnost Němci aktuálně platí 18,94 eur.

Rakousko

• Veřejnoprávní média: Österreichischer Rundfunk (ORF)
• Financování: Koncesionářské poplatky
• Cena poplatků za TV a rozhlas (2025): 15,30 eur/měsíc + složka podle spolkových zemí

Koncesionářské poplatky v Rakousku jsou povinné a plošné. Platí je každá domácnost bez ohledu na to, jestli má televizní či rozhlasový přijímač. Základní poplatek za TV a rozhlas v roce 2025 činí 15,30 eur/měsíc. K této částce je v některých spolkových zemích přičítán ještě další poplatek. Celková suma se tak může vyšplhat až na 20 eur/měsíc. Hlavním veřejnoprávním subjektem je Österreichischer Rundfunk (ORF), který zastřešuje televizní i rozhlasové vysílání.

Polsko

• Veřejnoprávní média: Telewizja Polska (TVP), Polskie Radio (PR)
• Financování: Koncesionářské poplatky
• Cena poplatků za TV a rozhlas (2025): 27,30 zlotých/měsíc, možné slevy při delší platbě předem – až 10% sleva při roční platbě

Turbulentní období zažívají polská veřejnoprávní média. V současnosti v zemi fungují koncesionářské poplatky. Souhrnně za TV a rozhlas činí 27,30 zlotých (cca 156 Kč) měsíčně. Polská vláda však plánuje od modelu koncesionářských poplatků ustoupit a od roku 2026 chce přejít na financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu. Potřebné zákony ale zatím nebyly schválené. Jistý není ani případný podpis nového prezidenta Karola Nawrockého, kterého ve volbách podporovala opozice. Podle návrhu zákona by na financování veřejnoprávních médií mohlo směřovat 0,09 % HDP.

Maďarsko

• Veřejnoprávní média: MTVA
• Financování: Státní rozpočet
• Přidělená částka: Není pevně stanovena

Koncesionářské poplatky v Maďarsku zrušila velká mediální novela Viktora Orbána již v roce 2010. Od té doby jsou veřejnoprávní média financována ze státního rozpočtu. O rok později došlo k jejich zastřešení pod jednu instituci – MTVA. Právě Maďarsko je kritiky tohoto modelu často prezentováno jako příklad, kdy státní moc příliš zasahuje do fungování veřejnoprávních médií a podrývá jejich nezávislost. Změna financování totiž přinesla také vlnu propouštění a dosazování Orbánových spojenců na klíčové kontrolní a regulační pozice. Výtky kromě ovlivňování obsahu směřují také k nedostatečnému prostoru pro opozici.

Francie

• Veřejnoprávní média: France Télévisions (FTV), Radio France (RF), France Médias Monde (FMM) a další subjekty
• Financování: Státní rozpočet
• Přidělená částka: Není pevně stanovena

Koncesionářské poplatky fungovaly ve Francii až do poloviny roku 2022. Zrušila je vláda Emanuela Macrona. Francouzský prezident zrušení poplatků za TV a rozhlas slíbil v předvolební kampani před svým znovuzvolením. Tento krok měl podle něj pomoci k posílení kupní síly obyvatel. Francouzi do té doby platili za televizi a rozhlas 138 eur (zhruba 3 350 Kč) ročně. Nyní média veřejné služby čerpají prostředky z daňových výnosů. O přesné výši příspěvku každoročně rozhoduje vláda.

Velká Británie

• Veřejnoprávní média: British Broadcasting Corporation (BBC)
• Financování: Koncesionářské poplatky
• Cena poplatků za TV a rozhlas (2025): 174,50 liber/rok

Ve Spojeném království funguje specifický model, který zahrnuje jak plně veřejnoprávní média (BBC), tak i komerční subjekty s povinností plnit veřejnou službu (ITV/Channel 3, Channel 4, Channel 5). Z koncesionářských poplatků je ale hrazena pouze BBC, která provozuje televizní i rozhlasové vysílání. Podobně jako jiná veřejnoprávní média i BBC řeší potíže s financemi, mimo jiné kvůli vysokému podílu neplatičů. Přechod na financování ze státního rozpočtu ale současná vláda odmítá. Ve hře je spíše smíšený model financování, který by ke koncesím přidal další příjmy – například z reklamy nebo předplatného. Poplatek za televizi a rozhlas ve Spojeném království činí 174,50 liber (cca 4 880 Kč) ročně.

Švýcarsko

• Veřejnoprávní média: Schweizerische Radio- und Fernsehgesellschaft/Société suisse de radiodiffusion et télévision (SRG SSR)
• Financování: Koncesionářské poplatky
• Cena poplatků za TV a rozhlas (2025): 335 švýcarských franků/rok

Nejdražší koncesionářské poplatky v Evropě platí Švýcaři. Běžná domácnost zaplatí za televizi a rozhlas 335 švýcarských franků (zhruba 8 800 Kč) za rok. I ve Švýcarsku se objevují diskuze o současné podobě koncesionářských poplatků, ale obvykle se soustředí spíše na jejich snížení. Úplné zrušení poplatků Švýcaři odmítli v roce 2018 v referendu. Centrálním veřejnoprávním médiem ve Švýcarsku je společnost SRG SSR. Ta je rozdělena do regionálních/jazykových jednotek, které zajišťují služby ve všech úředních jazycích – němčině, francouzštině, italštině a rétorománštině.

Švédsko

• Veřejnoprávní média: Sveriges Television (SVT), Sveriges Radio (SR), Utbildningsradion (UR)
• Financování: Speciální daň
• Výše daně za TV a rozhlas (2025): 1 % ze zdanitelného příjmu/1 249 švédských korun

Příkladem alternativního přístupu k financování veřejnoprávních médií je Švédsko. Tato skandinávská země ustoupila od koncesionářských poplatků v roce 2019. Nevydala se však směrem rozpočtového financování. Místo toho zavedla speciální daň, ze které je fungování veřejnoprávních médií hrazeno. Povinnost platit tuto daň se vztahuje na všechny osoby starší 18 let se zdanitelným příjmem.

Netýká se pouze osob zcela závislých na státní podpoře. Do určité výše zdanitelného příjmu (cca 275 tisíc Kč) odvede občan na veřejnoprávní média 1 % této částky. Pokud hranici překročí, platí pevně stanovenou částku pro daný rok. Letos se jedná o 1 249 švédských korun (zhruba 2 760 Kč). Vybrané peníze čerpají tři média – Švédská televize (SVT), Švédský rozhlas (SR) a Švédský vzdělávací rozhlas (UR).