Podnikatele trápí příliš byrokracie, říká Radek Zapletal, majitel společnosti Ritas

Máte zajímavé portfolio služeb. O jaké je v současnosti největší zájem? O ty detektivní a bezpečnostní? Nebo o mzdové účetnictví? Anebo spíš o problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci?

Musím říci, že o bezpečnost a ochranu zdraví, stejně jako o požární ochranu a komplexní služby, které s tím souvisejí, je zájem stabilní a stále nám přicházejí noví klienti. V oblasti mzdového účetnictví jsme zaznamenali jistou akceleraci poptávky, hlavně tento rok. Domníváme se, že tato skutečnost souvisí s ekonomickou nejistotou. Zaměstnavatelé hledají efektivní řešení a úspory i v oblasti těchto de facto režijních nákladů.

Jak se vám daří skloubit tak rozdílné oblasti jako mzdy a pátrání po lidech? Nebo je v tom nějaká podobnost?

Jen to upřesním, po lidech nepátráme. Ale personální bezpečnost, spolehlivost zaměstnanců, hodnověrnost uchazečů o pozice, zejména tam, kde mají možnost přístupu k citlivým údajům společnosti, zase není od našich ostatních služeb tak daleko. Naopak, kompetentnost v těchto otázkách nám dává kompetence i v oblasti detektivních služeb.

Začněme u mezd. Jaký hlavní rozdíl je ve zpracování mezd pro instituci či společnost do 50 zaměstnanců a pro tu s více než tisícem zaměstnanců?

Na jednu stranu by bylo možné říci, že žádný, jen v době zpracování. Situace však takto jednoduchá není. Udělali jsem si a stále propočítáváme model, od kdy jsou naše služby pro klienty zajímavé a od kdy jim přináší očekávaný efekt. V České republice je mzdová agenda komplikovaná. Bohužel asi jako vše v oblasti podnikání. Proto podléhá kontrolám několika institucí – správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, finančního úřadu. Podle našich modelů stojí společnosti s více než padesáti zaměstnanci, určitě ty se stovkou zaměstnaných osob, před rozhodnutím, jak dále.

Problematiku zpracování mezd již nejde řešit jen tím, že je někdo vždy spočítá. Vzniká tu například otázka zastupitelnosti. Zaměstnanci mzdy dostat musejí, ale co když se něco stane mzdové účetní? Pokud společnost předpokládá další růst, považuji za racionální předat zpracování mzdové agendy dodavateli. Firmě nebo instituci odpadají výdaje na software, na zajištění zastupitelnosti a náklady hradí v takovém rozsahu služeb, které si nasmlouvá. Zpracování mzdové agendy může obsahovat samozřejmě i další úzce související služby. 

Jde jen o manuální a softwarové úkony?

Nejde, alespoň ne u nás. Naše společnost při zpracování používá několik kontrolních bodů, kde zachycujeme problémy či chyby v podkladech, které mají vliv na vyplacené mzdy nebo zákonné povinnosti zaměstnavatele. Zároveň díky tomu, že zpracováváme mzdy různým společnostem, zaobíráme se touto oblastí přes deset let, spolupracujeme s advokátní kanceláří i s daňovou poradkyní, jsme schopní pomoci klientům také s hledáním řešení pro různé situace.

Nedílnou součástí mzdové agendy je i zastupování klienta při kontrolách. Takže nejde jen o „jádrové zpracování předaných podkladů“, ale i celou agendu mezd v souvislostech s potřebami klienta.

Jak velkou komplikaci ve mzdách způsobily a způsobují dohody o tak zvaném kurzarbeitu?

V otázkách podpory realizované v souvislosti s pandemií COVID-19, zejména v otázkách spojených s překážkami na straně zaměstnavatele, jsou největší problémy a náklady spojené s chaotickým a pozdním přijímání opatření. Při nich docházelo k nutnosti úprav výpočtů v relativně krátké době a situace byla tak nestálá, že nebylo a stále není jasné, na jak dlouho by případné úpravy softwaru měly být udělány. Takže přibylo mnoho „ruční“ práce. K tomu je nutné přičíst tlak na implementaci mnohdy nejasných podmínek přímo do praxe.

Co vlastně odhalil přechod zaměstnanců na home office? Poznamenalo to hodně vaši práci?

Naše společnost již několik let umožňuje zaměstnancům možnost home office v případě jejich potřeby. Takže tuto stránku jsme měli velmi dobře zvládnutou. V současné době implementujeme další IT nástroje pro lepší „komunitní komunikaci“, koordinaci činnosti. Souhrnně řečeno, dokázali jsme jak v oblasti mzdového účetnictví, tak v oblasti BOZP a PO pro své klienty zachovat a mnohdy i prohloubit naše služby, jako by žádný COVID ani nebyl.

Co by v současné době nejvíce usnadnilo život institucím či firmám?

Jednoznačně radikální snížení byrokracie. Od výkaznictví přes potvrzování potvrzených skutečností až k organizaci práce. Dlouhodobě tvrdím, že pracovní právo je u nás ideově ve dvacátých letech minulého století. Jde o šílený odkaz marxistické pozitivistické školy. Stát především v posledních sedmi letech jak v oblasti znění, tak v oblasti kontrolních orgánů (oblastní inspektoráty práce, finanční úřady) potlačuje soukromoprávní charakter vztahu zaměstnanec–zaměstnavatel a chce jej učinit součástí veřejného práva. Současný stav vede k tomu, že mnohé představy zaměstnanců o organizaci práce nelze dost dobře zavést, byť by zaměstnavatel souhlasil. Nebo jsou spojeny s šílenými byrokratickými postupy a rizikem sporu s inspektoráty práce.

Objevil jste i další třecí plochy?

Dalším aspektem je to, že stát blokuje a dotuje zaměstnance na místech, která nebudou obnovena. Tito jednak ztrácí možnost hledat si vhodnou novou práci. Očekávám, že je to v budoucnu, už ale za horších podmínek, stejně nemine. Zároveň však zaměstnanci chybějí zaměstnavatelům, kteří jsou i v této době konkurenceschopní a mají ekonomickou budoucnost. 

Jak z toho ven?

Osobně se domnívám, že je potřeba jasně stanovit a omezit okolnosti a oblasti, kam „bez pozvání“ smějí orgány státu vstupovat, a kam nikoli. Stejně jako i možnost rychlého zániku a vzniku pracovních poměrů, například ukončení pracovního poměru bez udání důvodu s výpovědní lhůtou jednoho měsíce. S tím, že při této měsíční výpovědi by byla podpora v nezaměstnanosti po dobu dvou měsíců ve výši sto procent průměrné mzdy. Zaměstnavatelé se tak nebudou bát zaměstnance přijímat. Současná situace totiž může ekonomicky zničit i relativně zdravého zaměstnavatele, který má výrazný pokles zakázek, protože propustit zaměstnance je jednak drahé (proto mnozí raději čerpají podpory na „covid“ a doufají v lepší zítřky) a také byrokraticky náročné a právně nejisté. Ve strukturálních změnách, kterými naše ekonomika prochází, je to katastrofická situace.

Pracujete především pro soukromý sektor. Je to v něčem přínosnější?

Soukromý sektor je stabilnější a férovější na ekonomické vztahy. Ekonomické náklady na získání veřejné zakázky jsou nemalé s malou jistotou jak získání, tak trvání zakázky. Odmítáme v našich oblastech podnikání soutěžit tak zvaně na nejnižší cenu s množstvím byrokratických postupů při výběrovém řízení. Neprodáváme, jak si mnohdy veřejní zadavatelé myslí, komoditu. Prodáváme službu, zákaznicky orientovanou. Navíc v případě soukromého sektoru lze operativně doplňovat potřebné služby či hledat společně řešení pro různé situace. Zpětně nám zde pomáhá znalost v oblasti personalistiky, protože řešení musí být komfortní i s ohledem na tyto předpisy.

Věnujete se také bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Jde o podceňovaný obor?

Naše zkušenost je, že buď pracujeme pro klienty, kteří myslí přístup k BOZP a PO odpovědně, protože jsou si vědomi hrozby státních orgánů, nebo dopadů v případě, že by došlo ke zranění zaměstnance nebo havárii či požáru. Anebo je to u nich tak, jak to má být, nedílnou součástí vnitrofiremní kultury. Jsem rád, že za léta poskytování služeb jsme si vyprofilovali i celkem významnou klientelu ze segmentu malých společností a živnostníků (vedle opravu velkých), kterým jsme schopni nabídnout racionální, ekonomicky přijatelný model systému BOZP a PO. Zároveň jsme se u nich hodně naučili z mnoha oborů, což opět následně zužitkováváme u velkých klientů.  

Jak jsou špičkoví manažeři ochotni vnímat zajištění povinností vyplývajících ze zákona?

Pokud jde o manažery velkých i nadnárodních společností, tam máme férové partnery, kteří tuto oblast berou velice vážně. Jak jsem již říkal, berou tyto oblasti jako součást vnitrofiremní kultury. Možná to bude i tím, že v několika případech, kde to nefungovalo, jsme spolupráci ukončili z naší strany. Navíc díky úzké spolupráci s advokátní kanceláří jsme schopni zastupovat naše klienty i při kontrolách různých orgánů jako jsou oblastní inspektoráty práce nebo státní požární dozor a případně se za ně i postavit v následném sporu. To si myslím, že je i naše přidaná hodnota v této oblasti.