Izrael je kvůli Gaze pod tlakem vlivných. Odrazuje norský fond, spolupráci s ním řeší i Microsoft
Izraelské počínání v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu znepokojuje nejenom propalestinské aktivisty všude po světě a některé státy. Obří norský státní investiční fond tento týden oznámil, že po etickém přezkumu ze svého portfolia vyloučí dalších šest izraelských firem. Kritika Izraele se projevuje i v chodu technologického gigantu Microsoft. Desítky jeho zaměstnanců v úterý obsadily ústředí společnosti v Redmondu ve státě Washington. Společnost už minulý týden zahájila další vyšetřování nařčení, že armáda židovského státu zneužila její technologie k masovému sledování Palestinců.
Norský fond v hodnotě dvou bilionů dolarů, který spravuje výnosy z těžby ropy a plynu, je jedním z největších investorů, a tím pádem i vlivným hybatelem světového dění.
Už minulý týden uvedl, že se zbavuje jedenácti izraelských společností, tento týden přibyly další, fond je ale zatím nejmenoval. Reuters dokonce uvádí, že od konce června do poloviny srpna poklesl počet investic fondu v izraelských firmách o 23 na 38. Objem investic do nich k tomuto datu činil podle agentury zhruba 1,9 miliardy dolarů.
Od Izraele se odvrací i irský fond
Účtování ale nemusí být konečné. „Mohlo by být vyloučeno více společností,“ řekl novinářům norský ministr financí a bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Média spekulují, že mezi nejnověji zasaženými firmami může být pět velkých izraelských bank, které jeho etická rada zkoumala.
Politický tlak na fond se počátkem měsíce zvýšil poté, co média napsala, že investoval do firmy Bet Shemesh Engines, která se údajně stará o letadla využívaná při bombardování Gazy. Premiér Jonas Gahr Støre tehdy vyjádřil znepokojení a požádal ministra financí o důkladné prověření investic. V červnu však norský parlament zamítl návrh, aby se fond zbavil akcií všech firem, které působí na palestinských územích. Debata o tomto tématu je součástí kampaně před blížícími se volbami v zemi.
Přestože stažení norských investic patrně nebude mít na Izrael bezprostřední hospodářský dopad, ekonom Benjamin Bental z univerzity v Haifě Deutsche Welle řekl, že by to mohlo vytvořit nebezpečný precedens. „Norsko vysílá signál ohledně aktivit izraelských firem, který by ostatní mohli následovat. Jakmile se přehrada protrhne a stane se z ní povodeň, bude to mít velký význam,“ dodal.
Norsko už přitom nyní není jediné, které přehodnocuje investice. Ministr financí v Dublinu Paschal Donohoe v červenci oznámil, že se Irský strategický investiční fond zbavil všech izraelských dluhopisů. Už dříve se odklonil od několika společností z této země. V Británii roste tlak na penzijní fondy, aby se distancovaly například od firem, které jsou napojené na výstavbu ilegálních židovských osad na Západním břehu.
Microsoft reaguje na investigaci novinářů
Za velké etické vítězství označilo norský tah hnutí Boycott, Divestment and Sanctions (BDS), tedy aktivisté, kteří vedou proti Izraeli tažení už dvě dekády. Vyvíjejí tlak na instituce, korporace a vlády, aby přerušily vazby s izraelskými subjekty, které operují na palestinském teritoriu. Hnutí je nicméně velmi často obviňováno z antisemitismu.
Další problém má Izrael u Microsoftu, který reagoval na investigaci britského listu The Guardian. Deník tvrdí, že izraelská vojenská zpravodajská jednotka 8200 spoléhala na cloudovou platformu Azure od této společnosti k ukládání rozsáhlé sbírky milionů každodenních palestinských hovorů z mobilních telefonů.
Microsoft je zároveň pod tlakem skupiny současných i bývalých pracovníků organizace No Azure for Apartheid, která firmu obvinila ze „spoluúčasti na genocidě a apartheidu“ a požaduje, aby přerušila všechny vazby na izraelskou armádu a zveřejnila o nich informace.
Skupina vyšetřování považuje za zdržovací taktiku, protože k jednomu šetření ve věci už došlo. Zahájila tak protest v ústředí. „Každou vteřinu, co čekáme, se situace v Palestině zhoršuje a zhoršuje,“ prohlásila zaměstnankyně firmy Nasreen Jaradatová. „Lidé mají čím dál větší hlad. Stále více lidí je bombardováno a mrzačeno. Je čas, abychom to eskalovali, jak jenom můžeme,“ dodala.
Protest ale skončil zhruba po dvou hodinách a není jasné, jak bude skupina postupovat dále. The Guardian tvrdí, že nové šetření bude důkladnější a patrně se zaměří na to, zda někteří izraelští zaměstnanci Microsoftu v prvním kole nezamlčeli část informací.
