Sto dní Friedricha Merze: ekonomové vládě moc nevěří, veřejnost je ještě kritičtější
Sto dní vlády kancléře Friedricha Merze strhlo v Německu lavinu hodnocení a analýz. Koaliční vláda CDU/CSU/SPD to schytala ze všech stran. Jediné vcelku pozitivní hodnocení dostal kancléř za to, že se snaží sjednotit Evropu v době války na Ukrajině a nástupu imperiálně laděných politiků typu Trumpa. A že jedná v zájmu Evropy, aby udržel její vliv – a vliv Německa – na mezinárodní scéně. Přesto jeho práci hodnotí kladně jen 29 procent lidí, dvě třetiny jsou nespokojeny.
Velmi silná byla a je kritika koaliční komunikace, která se rozpadá už na začátku Merzova vládního působení, a to i směrem do vlastní strany. Kancléř se musí potýkat s kritikou svého rozhodnutí a alespoň na čas pozastavit některé zbrojní dodávky do Izraele, dokud izraelská vláda nebude vstřícnější k řešení humanitární katastrofy v pásmu Gazy.
Odtud vychází i kritika hospodářské politiky Merzovy vlády, pokud něco takového vůbec existuje. Většina ekonomických expertů se totiž shoduje, že kompetence vládních představitelů v oblasti hospodářské politiky je spíše menší, a to navzdory tomu, že některá opatření míří správným směrem. Jsou však dělána napůl, s malou politickou odvahou.
I v ekonomii někdy platí, že co ekonom, to názor. Proto se některé výroky na adresu vládní politiky v oblasti hospodářství dají těžko brát vážně, někdy přehánějí i z ideologických důvodů. Přesto stojí za pozornost velmi reprezentativní průzkum uznávaného bavorského ekonomického institutu Ifo, který zkoumal hodnocení dosavadní ekonomické činnosti Merzova kabinetu mezi 170 německými ekonomy, působícími na univerzitách, v různých ústavech a think tancích. Výsledek vládu moc nepotěší, zejména ne ministryni hospodářství Katherinu Reicheovou, která měla být tahounem změn, a zatím – jak ukazuje průzkum – rozhodně není.
Co říkají profesoři
Většina ekonomů připisuje vládě CDU/CSU/SPD v oblasti hospodářské politiky jen omezené kompetence: 53 procent hodnotí schopnosti vlády v této nejen pro Němce dost klíčové oblasti jako „průměrné“, zhruba třetina už jako „spíše nízké“ (26 procent) nebo „velmi nízké“ (pět procent). Pouze 14 procent respondentů hodnotí ekonomické kompetence Merzovy vlády jako „vysoké“.
Zatímco někteří zúčastnění profesoři ekonomie uznávají kompetence v oblasti hospodářské politiky – zejména v případě kancléře Merze a nové ministryně hospodářství, kteří ekonomickým zákonitostem rozumí –, kritizují nedostatek asertivity v rámci koalice. Tedy schopnost prosadit ekonomicky rozumná řešení, zejména pak v oblasti sociálních systémů, které jsou v Německu v rostoucím demografickém a finančním napětí.
Pod vlivem korporací
Jiní ekonomové kritizují viditelné zaměření hospodářské politiky na zájmy velkých korporací, což podle nich škodí malým a středním podnikům, které tradičně tvoří základ německé ekonomiky. To se mimo jiné týká i podpory cen energií, namířené na větší průmyslové firmy, zatímco menší firmy a spotřebitelé, včetně domácností, dál platí vyšší ceny.
Ve srovnání s předchozí trojbarevnou vládou Olafa Scholze (SPD) nevidí profesoři ekonomie, kteří v průzkumu odpovídali, v oblasti hospodářské politiky žádné významné rozdíly. 39 % účastníků vidí pouze „spíše malé“ a další 4 % dokonce „velmi malé“ změny v kurzu hospodářské politiky. 17 % účastníků odpovědělo „neutrálně“. 41 % ekonomů vnímá významné odchylky od hospodářské politiky vlády semaforové koalice (z nich 39 % „spíše silné“ a 2 % „velmi silné“).
Nový směr, ale málo změn
Účastníci rozsáhlého průzkumu ekonomické rozpravy o výkonu dnešní vlády uvedli jako nejdůležitější a nejčastěji zmiňovanou změnu vůči Scholzově vládě zvýšení rozpočtu na obranu, zároveň ale kritizovali faktické zrušení dluhové brzdy a vyvedení peněz na infrastrukturu mimo rozpočet, což vyšší výdaje na obranu teprve umožnilo.
Velká část ekonomů také tvrdí, že ačkoli se nálada v německé ekonomice již za dva a půl roku stagnace a mírného poklesu výkonu zlepšila, dosud bylo přijato příliš málo dobrých konkrétních opatření. Třetina ekonomů si dokonce ani nevzpomněla na nějaké pozitivní ekonomické rozhodnutí, které by nová vláda přijala. Pokud jde o daňovou a sociální politiku, ekonomové sledují i v případě Merzova kabinetu tradiční udržovací politiku ve stylu nic velkého nezavádět, nic podstatného nerušit.
Nejkritičtější je podle názoru 170 německých ekonomů ale fakt, že vláda neudělala prakticky nic pro další růst ekonomiky. Slibované investice s velkým synergickým efektem na místní komunity se zatím jen rozjíždějí, ještě nepracují a bude trvat několik let, než se promítnou do reálného výkonu.
Vláda ale podle ekonomů neudělala nic, čím by pozitivní impulsy, které pořád jen přicházejí nebo se chystají, aktuálně nahradila něčím jiným. Jistou změnu může přinést až nový rozpočet, který se bude schvalovat po prázdninách. Dosavadní návrh ale velké prorůstové impulsy nenabízí.
Ekonomové jsou tedy z prvních 100 dní kancléře Merze spíše zklamaní. Očekávání byla zjevně tak vysoká, že nešlo ani jinak. Uvidíme, jak se to změní v únoru, kdy Merz bude u vlády rok. Jestli tedy přestojí každodenní koaliční přetahování prakticky o všechno.
