Právo veta paralyzuje EU. Nesmíme nechat Peking a Washington rozhodovat o naší budoucnosti, říká federalista Gozi

Očekáváte, že po evropských volbách přibude v europarlamentu lidí, kteří si stejně jako vy myslí, že by se EU měla stát federací?

O tom rozhodnout Evropané. Chtěl bych ale hned vysvětlit, co vlastně chceme, co je pro nás suverénní, demokratická a federální Evropa. Někteří lidé si myslí, že federální Evropa by měla být centralizovaným superstátem v Bruselu. My chceme přesný opak. Chceme Evropu, která plně respektuje kulturní a územní rozmanitost. Chceme Evropu, která bude mnohem efektivnější na každé úrovni správy – na úrovni starostů, regionů i členských států. Chceme vybudovat evropskou suverenitu v nadnárodních otázkách, jako je migrace, obrana, boj proti změně klimatu, a posílit zahraniční politiku. Musíme rozhodovat většinově a zbavit se práva veta, které paralyzuje Unii. A chceme také posílit Evropský parlament. To je náš projekt a to mám na mysli pod pojmem evropský federalismus. Pokud chceme mít jako Evropané budoucnost, je to jediná cesta vpřed.

Evropský parlament vždy volal po reformách, ale na změny ve fungování EU nemá pravomoci. O tom rozhodují členské státy. Jak byste tedy chtěl o změně přesvědčit národní vlády?

Já v první řadě doufám, že o tom přesvědčíme voliče, kteří pak posílí proevropské síly v Evropském parlamentu a dají nám moc věci měnit. Je pravda, že Evropská rada (instituce EU, v níž se setkávají premiéři a prezidenti – pozn. red.) nikdy nebyla příliš nakloněna změnám a reformám. Chceme se ale zároveň otevřít Ukrajině a západnímu Balkánu – a je jasné, že čím více nás v EU bude, tím bude rozhodování obtížnější. A to je důvod, proč vyzývám členy Evropské rady, aby byli otevřenější možnosti reforem, a doufám, že na to najdou dost odvahy.

V Evropě ale posilují spíše opačné síly – ty protievropské, populistické. Neobáváte se, že právě tyto síly nakonec převáží?

Neobávám. Kdybych měl obavy, nemohl bych být v politice. Uvědomuju si, že protievropské síly posilují a jsou odhodlané proti nám bojovat. Důležité ale je, že zatímco proevropské síly se mohou spojovat a společně rozvíjet Evropu, extremistický nacionalismus a krajní pravice s levicí mohou Evropu jen paralyzovat nebo ničit. Marine Le Penová a Jordan Bardella (představitelé francouzské krajní pravice – pozn. red.) říkají, že Francie musí být na prvním místě. Alternativa pro Německo říká, že Německo musí být na prvním místě. Bratři Itálie Giorgie Meloniové zase chtějí Itálii na prvním místě. Pokud všichni budou říkat, že jejich země musí být první, znamená to, že Evropa se může dostat na poslední místo. A to je nebezpečné. V Evropském parlamentu to vidíme také – jsou tam dvě krajně pravicové skupiny – pro mě je to nejen Identita a demokracie, ale i Evropští konzervativci a reformisté (členem evropské politické frakce Identita a demokracie je česká SPD, členem Evropských konzervativců a reformistů je česká ODS – pozn. red.). Tyto skupiny se přitom mohou dohodnout jen na blokování Unie, v ničem jiném se neshodnou, nemají žádnou pozitivní myšlenku, žádný pozitivní projekt.

Ve vaší vlastní evropské politické skupině Renew Europe (v překladu Obnova Evropy) je česká strana ANO, kterou vede Andrej Babiš. Ten je známý pro své protiunijní výroky. Není to trochu pokrytecké mít v proevropské skupině protievropské populisty?  

S některými Babišovými slogany absolutně nesouhlasím. Naše metoda je ale naprosto jasná. Máme společnou prioritu, a tou je obnova Evropy. Jsme otevření všem stranám, které toto respektují. V letech 2019 až 2024 jsme viděli, že ANO v Praze používá řadu sloganů, ale v Bruselu a Štrasburku je zapomenou a v Evropském parlamentu hlasují s většinou. Zatím je to tedy v pořádku.

V Česku ale máme ještě další hnutí SEN 21 (středové hnutí, jehož předsedou je senátor Václav Láska – pozn. red.) a já bych byl rád, kdyby mělo v Evropském parlamentu zastoupení. Je to hnutí skutečně proevropské a je v něm mnoho mladých a kompetentních lidí. Jsme plně odhodlaní je podpořit, protože si myslíme, že to jako svěží občanské hnutí potřebují.

Jak si představujete budoucího předsedu či předsedkyni Evropské komise?

Nový předseda by měl mít jasno v tom, kdo je kdo. Končící předsedkyně Evropské komise má zmatené představ například o extrémní pravici a chce spolupracovat s Meloniovou, která byla až donedávna velkou fanynkou Putina. Já nevidím žádný rozdíl mezi Meloniovou a Le Penovou, obě zastupují extrémní pravici.

Nový předseda Komise by měl také formálně přijmout závazek, že bude pracovat na reformě EU a revizi zakládajících smluv o EU. Bez toho nemůžeme kontinent sjednotit. Musí mít sílu, vliv a vůli proměnit EU v plnohodnotného mezinárodního politického aktéra. Nesmíme nechat v tom světovém globálním zmatku rozhodovat Peking a Washington o naší budoucnosti. S tím se nesmíme smířit.

Jakým tématům by se nové vedení EU mělo věnovat?

Především to musí být bezpečnost. Potřebujeme vybudovat skutečnou evropskou obranu a vojenské kapacity. Bezpečnost ale musí být založená nejen na vojenském pilíři, ale také na kultuře a znalostech. Musíme podpořit vzdělávání a mobilitu mladých lidí. Evropa také potřebuje vlastní zdroje financí, jako je například uhlíková daň, aby mohla více investovat do digitální a zelené transformace.