Dálnice, hypotéky, jednodušší daně. Spolu slibuje prosperitu, která stojí na nejistotách
Volební program koalice Spolu přináší ambiciózní sliby od dálnic po levné hypotéky. Klíčové detaily ale často chybí a některé cíle stojí na vratkých ekonomických předpokladech. Vize 2030 se tak zatím jeví spíš jako stabilizační rámec než skutečný plán změny.
Přestože podle politologů a komentátorů program už ve volbách nikoho nezajímá, protože rozhodují emoce a hodnotové postoje k radikálním změnám v geopolitice, bezpečnosti a kulturně-civilizačních tématech, odhodlalo se vládní seskupení Spolu program nejen sestavit, ale i zveřejnit s relativně slušným předstihem čtyřiceti dnů. Bude tedy dost času zamyslet se hlouběji nad Vizí 2030, kterou Spolu nabízí.
Stěžejním bodem je poněkud skrytý slib stabilního ekonomického růstu v rozmezí dvou až čtyř procent HDP. Něco takového je dnes asi nejméně jisté ze všeho, a to zejména vzhledem k dlouhodobé stagnaci největšího českého exportního partnera Německa. Větší německý růst se čeká až v roce 2027. Slíbené rozsáhlé investice do infrastruktury a zbrojení se v růstu ekonomiky projeví ještě později, a to platí i o firmách žijících v Česku z německých zakázek, a že jich není málo.
Spolu evidentně počítá nejen s tím, že pozitivní dopady přijdou u sousedů mnohem dříve, ale že budou dále zmnoženy i podobným investičním vojensko-infrastrukturním boomem v Česku. Svědčí o tom slib 240 kilometrů nových dálnic, k tomu rozvíjení rychlostních tratí, vyšší výdaje na zbrojení. Z čísel HDP se nikdo nenají, silnice, to už je hmatatelná realita. Ostatně dobré a kvalitní dálnice jsou pro řadu Čechů typicky hlavním, neboť osobním zkušenostním důkazem, v němž se ukazuje, že se současnému Polsku daří lépe než nám.
Proč už to dávno neudělali?
Spolu slibuje i další jistoty, ty jsou ale méně jisté a méně hmatatelné než slíbené svižné asfaltové dráhy a rychlé koleje po republice. Premiér a šéf ODS Petr Fiala v rozhovoru pro pořad FLOW e15 potvrzuje, že jeho další vláda by pomohla výstavbě nových bytů, které žalostně chybí. Otázka, proč to jeho vláda neudělala už v minulých čtyřech letech, se samozřejmě nabízí, ale tu jistě položí opozice.
Podstatnější a efektivnější bude ptát se, jak by to s rozvojem bydlení udělalo Spolu nyní. Využití dvou set státních pozemků, které nikdo nevyužívá, k výstavbě bytů, dává smysl. Smysluplné jsou i státem podporované hypotéky pro mladé lidi, jakkoliv premiér připouští, že detaily ještě neladili s centrální bankou. Jenže detaily jsou tím, co rozhoduje o úspěchu idejí. I ty dobré se pak snadno promění v prach, jako nové byty v končícím volebním období.
FLOW: Zavedeme paušální daň i pro malé firmy, mladým garantujeme hypotéku, slibuje premiér Fiala.
Detaily chybí i jinde, například u přijetí eura, které je slíbeno až tehdy, kdy to bude výhodné – tedy buď hned, nebo nikdy, zkrátka až to přijde. Přísnější parametry scházejí rovněž u dalšího premiérova slibu probíraného v rozhovoru pro e15. Paušální daň pro menší a střední firmy vypadá dost zajímavě, přinese zjednodušení, menší administrativu, minimální zdanění zisků, posílí podnikatelské jádro české ekonomiky, uplatní dobrou zkušenost 130 tisíc samostatně výdělečných osob, které jsou v systému paušální daně zapojeny dnes. Jenže i u nich se už dva roky diskutuje o nastavení odvodů, o míře jejich růstu ve vztahu k odvodům zaměstnanců. O úspěchu i tady rozhoduje detail.
Středově-stabilizační plán
Ekonomové to možná komplikují, ale jenom proto, že když se u ekonomických slibů nedopočítají, musí ho nutně považovat za nerealistický. A o reálnost slibů jde, i voličům informovaným, na něž se Spolu snad ještě pořád zaměřuje. Platí to jak u těch průměrných 75 tisíc korun pro učitele, které slibuje ANO a o nichž lze směle pochybovat, tak u levných hypoték na byty pro mladé nebo u paušální daně pro menší firmy z ideové dílny Spolu. Co naopak může Spolu splnit okamžitě, je odklad zákazu spalovacích motorů za rok 2035.
Vize 2030 byla nyní předložena k veřejnému předvolebnímu cupování, stručná kritická prohlídka nového programu Spolu naznačuje, že jde o středově-stabilizační plán, z něhož za dobré konstelace možná něco překvapivého vzejde. Nakonec nejpřesvědčivější nebyl premiér Fiala v rozhovoru pro e15 zaměřeném na detaily nového plánu, nýbrž při veřejné prezentaci Vize 2030, kde varoval před útoky na demokracii a nebezpečím ANO a dalších rozkladných stran, které jsou nebezpečím pro celou zemi, proto Spolu může slíbit, že s ANO ani jinými do vlády nikdy nepůjde.
Volební programy jsou nicméně pořád důležité, alespoň pro ty, kdo politiku vidí jako racionální snahu rozvíjet společnost a udržet sociální smír. Správné naladění a rázné emoce, zdá se, jsou však dávno mnohem podstatnější. Bitva programů snad zase až po této bitvě, někdy příště.
