Stavby zdržuje nový fenomén. Systémová podjatost úředníků paralyzuje rozvoj měst, dálnic i metra D
Pro rozvoj měst je klíčová kooperace mezi developery a samosprávami. Právě díky ní vznikají nové školy, byty, parky nebo infrastruktura. Nový stavební zákon z loňského roku tento trend podporuje prostřednictvím plánovacích smluv – dohod mezi městem a investorem, které stanovují pravidla spolupráce. Jenže tato praxe se ocitá pod tlakem takzvané systémové podjatosti, která zpochybňuje nestrannost úředníků města, a v Česku jejích případů přibývá.
Takzvaná systémová podjatost může vést k přesunu rozhodování na jiný stavební úřad. Důvodem mohou být i historické nebo formální vazby mezi městem a investorem. Podle některých výkladů to má chránit nezaujatost úředníků a zabránit střetu zájmů, podle jiných názorů však tento jev vede k průtahům a nejistotě.
„Prokazování podjatosti není jednoduché a většinou se zaměřuje na obecnější pochybnosti, které vyplývají z povahy a významu věci či z veřejných prohlášení představitelů samosprávy,“ uvádí právník František Korbel z advokátní kanceláře Havel & Partners, který byl také vedoucím autorského kolektivu expertů, kteří připravovali původní návrh nového stavebního zákona v roce 2021. Korbel dodává, že institut se v praxi často zneužívá „ke zdržování povolovacích procesů ze strany odpůrců výstavby“.
Ministerstvo pro místní rozvoj eviduje v posledních letech desítky námitek na systémovou podjatost ročně. V roce 2025 (do 11. srpna) jich bylo 42 u krajských úřadů a magistrátu Prahy, přičemž se stále týkají řízení podle starého stavebního zákona. Podle resortu z těchto čísel nelze vyvozovat vliv nové legislativy, každopádně vyšší počet námitek odpovídá celkovému nárůstu podání.
Případ Šantovka Tower
Známým příkladem, kde systémová podjatost zdržuje výstavbu, je projekt výškové budovy Šantovka Tower v Olomouci. Nejvyšší správní soud letos rozhodl, že město nemělo pravomoc rozhodovat o stavbě kvůli možné podjatosti úředníků, a zrušil územní povolení i související závazná stanoviska, včetně památkářského souhlasu.
Ombudsman Stanislav Křeček, jehož stížnosti na celý projekt soud vyhověl, k tomu dříve pro e15 uvedl, že žádost by měl posoudit jiný stavební úřad: „Při rozhodování ve veřejné sféře nelze připustit provázání mezi rozhodujícími úředníky a potenciálními investory.“
Investor, developerská skupina Redstone, rozhodnutí kritizuje. Podle mluvčího Iva Vysoudila rozsudek vytváří precedent, který by mohl vést ke konstatování podjatosti prakticky u jakékoli větší stavební investice ve městech jen proto, že samospráva uzavřela s investorem smlouvu nebo politicky podpořila jeho záměr. „Cítíme se jako oběť státu, jehož pravá ruka, moc soudní, dělá opak toho, co levá, moc zákonodárná, a žádná hlava už to nekoordinuje,“ dodává Vysoudil.
Skupina Redstone podala stížnost k Ústavnímu soudu, avšak neúspěšně. S projektem Šantovka Tower firma ale i nadále počítá a jeho realizaci bude odvíjet od dalšího postupu schvalování stavby. Podle Vysoudila nicméně hrozí, že pokud se výše popsaný přístup stane pravidlem, může dojít k paralýze stavebního řízení a zastavení rozvoje měst.
Stejný názor se ozývá i ze Svazu měst a obcí České republiky (SMO ČR), kde dopady systémové podjatosti vnímají jako velmi závažné. „Pokud se uplatní plošně, dochází k tomu, že samosprávy ztrácejí možnost efektivně plánovat a realizovat investiční projekty, které jsou klíčové pro rozvoj území i kvalitu života obyvatel,“ uvedla tisková mluvčí SMO ČR Alexandra Kocková.
Dopady na další stavby
Podobný problém se objevil u projektu kolejí Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, kde soud shledal „nadkritickou míru systémové podjatosti“ nejen u města, ale i u kraje, a stavba se zdržela o dva roky. Ministerstvo pro místní rozvoj připomíná, že námitky systémové podjatosti vedly k průtahům i u dopravních staveb, například na úsecích dálnic D1 a D3, při přípravě metra D v Praze či při rekonstrukci křižovatky Mileta v Hradci Králové.
„Stavební řízení v Česku je jedno z nejhorších na světě a tenhle trend to ještě více komplikuje,“ upozorňuje Renata Klánová, výkonná ředitelka společnosti Hero & Outreach, která se soustřeďuje na prosazování participace u developerských projektů a díky tomu zrychlení celého stavebního řízení. Podle ní zastavení nové výstavby prohlubuje bytovou krizi a vytváří napětí mezi městy a investory, kteří mnohdy ztrácejí zájem podílet se na rozvoji území.
„Existuje zde oboustranná nejistota, nikdo neví, jak to přesně dopadne, a žádná ze stran nechce jít do rizika,“ shrnuje Klánová, podle které by se navíc měla podjatost jasně vymezit, aby se nedala zneužívat. Definici nenajdeme přímo v zákoně, vytvořila ji až judikatura správních soudů.
Také podle Kockové ze SMO ČR by měl stavební zákon jednoznačně rozdělit situace, kdy lze systémovou podjatost aplikovat. „Současný výklad je podle nás příliš široký a vede k právní nejistotě i rozdílné praxi jednotlivých orgánů. Svaz dlouhodobě prosazuje, aby byla stanovena jasná a předvídatelná pravidla,“ říká Kocková.
Jak z toho ven
František Korbel vidí jako jedno z možných řešení odebrání stavebních úřadů obcím a krajům a jejich převedení pod jednotný státní stavební úřad. „Legislativní řešení ve smyslu změnit text zákona je jednoduché. Prosazení této myšlenky je ale složité, protože znamená rozsáhlé institucionální změny a přesuny kompetencí i lidí, což vždy vyvolá odpor,“ upozorňuje Korbel.
Skupina Redstone s tímto řešením souhlasí, anebo navrhuje i posílení stávajícího „smíšeného modelu“ veřejné správy ze strany státu, kdy je nepodjatost úředníků výchozím nezpochybnitelným předpokladem. „Je třeba vyvarovat se paušalizace – nelze vycházet z předpokladu, že každý úředník v menším městě nebo obci je automaticky podjatý,“ doplňuje Kocková. Nestrannost pracovníků lze podle SMO ČR zachovat zejména nastavením jasných procesních pravidel a důsledným dohledem nad jejich dodržováním.
Podle Korbela by se města a obce měly také vyvarovat zbrklých prohlášení do médií o tom, co je věcí relativně nezávislé státní správy. „Starosta může reprezentovat obec jako samosprávu, ale nereprezentuje stavební úřad. Ten vykonává státní správu, jakkoli je součástí obecního úřadu. Jeho úředníci jsou však zaměstnanci obce, které přijímá, vypovídá, odměňuje a povyšuje obec,“ shrnuje Korbel podstatu problému.
