Novela zákoníku práce přinesla zaměstnavatelům nejen vyšší náklady na zaměstnance a další administrativu, ale také významně a nečekaně otevřela dveře pro digitální vyhotovování HR dokumentů a jejich elektronické doručování. „České pracovní právo se konečně posouvá do 21. století,“ říká k tomu advokát PRK Partners Daniel Vejsada. Novela již vstoupila v platnost a v daných ustanoveních je účinná k začátku října.
Doposud bylo možné bezproblémově digitálně vyhotovovat a podepisovat pouze méně významné pracovněprávní dokumenty. Ty podstatnější, jako jsou pracovní smlouvy či jejich dodatky, bylo možné podepisovat jednoduše elektronicky jen v případě podpisu obou stran na jednom místě. „Což nebylo příliš praktické. Elektronické doručení výpovědi z pracovního poměru bylo před touto novelou prakticky nemožné,“ zdůrazňuje Vejsada.
Mimo jiné proto, že zaměstnanec musel potvrdit její přijetí, a to dokonce do tří dnů a podepsat zprávu uznávaným elektronickým podpisem. „Po novele zákoníku práce již zde není žádný pracovněprávní dokument, který by nebylo možné při splnění určitých podmínek vyhotovit a doručit elektronicky,“ říká advokát.
Okruh dokumentů, na které se složité podmínky doručování budou vztahovat, se navíc nově výrazně zmenšil. Především mezi ně nebudou patřit pracovní smlouvy či jejich dodatky. Zůstávají tam naopak kupříkladu výpovědi či mzdové výměry. I elektronické doručování výpovědí je díky novele alespoň prakticky možné, byť bude podléhat splnění dalších (ale alespoň již v praxi realizovatelných) podmínek.
I přes uvolnění je ale podle Vejsady určitá nedůvěra k elektronickým dokumentům z nových pravidel stále znát. Stejně jako obecný přístup zákonodárce, že jsou na újmu zaměstnancům, které je proto potřeba nějakým dodatečným způsobem chránit. Projevil se zejména v novém právu zaměstnance odstoupit například od elektronicky uzavřené pracovní smlouvy (z jakéhokoliv důvodu), a to až do sedmi dnů ode dne, kdy zaměstnavatel zašle zaměstnanci uzavřenou smlouvu na jeho soukromou e-mailovou adresu. Důvodová zpráva k novele toto právo zaměstnance na odstoupení (které u papírové pracovní smlouvy nemá) odůvodňuje tím, že zaměstnanec má při elektronickém uzavírání dokumentu obvykle méně času, aby se s jeho obsahem seznámil.
„Konstatování ovšem není v důvodové zprávě ničím podloženo a naše zkušenosti to rozhodně nepotvrzují. Elektronické uzavírání dokumentů obvykle probíhá vzdáleně, což znamená, že zaměstnanec může k podpisu přistoupit, kdy se mu to hodí, a dokument si před podpisem libovolně dlouho číst a zkoumat. Z našich zkušeností je zaměstnanec pod daleko větším tlakem, když podepisuje papírovou pracovní smlouvu na personálním oddělení, kde naopak obvykle příliš času nemá a danou smlouvu vidí obvykle poprvé,“ upozorňuje Daniel Vejsada.
Podle jeho slov zákonodárce namísto toho, aby umožnil skutečně bezproblémovou digitalizaci HR dokumentů, která by zaměstnavatelům dala příležitost si významně zjednodušit personální procesy, vymýšlí nová pravidla. „Tato v mnoha ohledech nejasná pravidla cestu za digitálními dokumenty komplikují a zaměstnavatele od ní odrazují,“ dodává Daniel Vejsada.
