V lednu se deflaci, tedy pokles cen, podařilo podle výpočtu Eurostatu vyhnout pouze Maltě, Rumunsku, Rakousku, Švédsku a Británii. Nejvyšší byla deflace v Řecku a Bulharsku. V Řecku činila 2,8 procenta a v Bulharsku 2,3 procenta.
Ceny ropy se od června snížily o více než polovinu. To má dopad hlavně na ceny energií, které v eurozóně v lednu klesly o 9,3 procenta, nejvíce od září 2009. Z toho ceny topného oleje se propadly o 26,8 procenta a pohonné hmoty zlevnily o 15,8 procenta.
Ceny klesají i bez vlivu energií
Bez zahrnutí nestabilních cen energií a potravin se ceny v eurozóně v lednu zvýšily o 0,6 procent. Jejich růst však zpomalil z 0,7 procenta v prosinci.
Eurozóna nyní zažívá teprve druhé období deflace ve své historii. V minulosti se ceny snižovaly pouze v období od června do října 2009.
Inflace v eurozóně a EU
ECB se minulý měsíc v rámci snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení deflace rozhodla, že zahájí takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které zahrnuje tisknutí nových peněz a nákupy vládních dluhopisů. Do ekonomiky eurozóny tak bude od března měsíčně pumpovat 60 miliard eur (1,7 bilionu korun), aby podpořila její oživení.
Centrální banka už loni snížila úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů. Cílem banky je zvýšit inflaci těsně pod dvě procenta. Inflace v eurozóně je už od října 2013 pod hranicí jednoho procenta, kterou ECB označuje za nebezpečnou zónu.
Ilona Švihlíková: Kvantitativní uvolňování - boj proti deflaci, nebo měnová válka?
