Americká inflace na českou hlavu. ČNB zhatila lidem plány na levné půjčky, brzdou je Fed
Česká národní banka zcela přepsala svůj výhled pro výši sazeb v ekonomice. Hovoří o tom nová prognóza, kterou banka publikovala ve čtvrtek. Ještě v únoru výhled ČNB počítal s tím, že do konce letošního roku klíčový úrok mimo jiné určující nákladnost úvěrů včetně hypoték padne pod tři procenta. Květnová prognóza odkládá proražení této mety na neurčito, letošní rok by pak Česko mělo uzavřít se sazbou takřka o polovinu vyšší, než bankéři očekávali ještě v zimě. Éra masivního snižování úrokových sazeb v tuzemsku se tak zřejmě chýlí ke konci a čtvrteční snížení sazeb o půl procentního bodu může být posledním takto intenzivním krokem centrálních bankéřů v letošním roce.
„Nová prognóza počítá s dalším poklesem úrokových sazeb, ty jsou ale citelně výše než v případě minulé prognózy,“ potvrdil guvernér ČNB Aleš Michl po čtvrtečním poklesu základní sazby na současných 5,25 procenta. Michl zdůraznil opatrnost při dalším snižování sazeb. „Měnová politika zůstane přísná, aby se inflace dlouhodobě stabilizovala na úrovni dvou procent,“ dodal Michl.
Nová prognóza počítá s tím, že v závěru roku bude základní sazba, která se prakticky okamžitě propisuje do nákladnosti firemních úvěrů a se zpožděním i do hypotečních sazeb, bude kolem 4,3 procenta. S tříprocentní sazbou slibovanou únorovou prognózou už letos naopak materiál banky nepočítá ještě ani v závěru příštího roku.
Podle expertů je významným faktorem v současném rozhodování obrat v postoji americké centrální banky Fed. Ten momentálně bojuje s nečekanou renesancí inflace, jejíž hašení si vynutí ponechat vysoké úrokové sazby déle, než trhy doufaly. Fed přitom svým vlivem na světové finanční trhy nepřímo ovlivňuje reakční prostor ostatních centrálních bank včetně tuzemské.
„Postoj Fedu ovlivňuje ostatní centrální banky více, než jsou jejich představitelé ochotni připustit. S ohledem na přísnější měnovou politiku Fedu přehodnotili investoři sázky na to, kam se vydá se sazbami ČNB,“ uvádí portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Máme to nejhorší za sebou? A proč se nedaří nastartovat ekonomiku? Podívejte se na FLOW s Miroslavem Singerem
Prakticky je tak banka nucená být podstatně přísnější. „ČNB bude držet sazby výše, než by je držela, pokud by Fed své sazby rychle snižoval,“ tvrdí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. Další vydatné ukrajování sazeb bez ohledu na Fed by mohlo podvázat sílu české měny a zatlačit na opětovné zrychlení inflace i v Česku. S tím, jak se stále oddaluje snižování amerických sazeb, tak posiluje dolar. Kombinace silného dolaru a ještě slabší koruny je přitom zřejmě hlavním strašákem budoucí cenové stability v Česku.
„To má na českou ekonomiku vliv zejména skrze ceny energií, které častěji nakupujeme za dražší dolary. Zejména ropa a ropné výrobky teď zdražují ještě více, než případně zdražuje sama dolarová cena ropy, a to se nutně odrazí na českých cenách energií. A tím i na inflaci,“ zdůrazňuje ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň. Podle něho zároveň finanční trhy pozorně sledují rozdíl mezi českými a americkými úroky. „ČNB je tak významně ovlivňována vývojem americké inflace při svém rozhodování o harmonogramu snižování českých úrokových sazeb,“ dodává Bartoň.
Právě v předvečer rozhodnutí ČNB o sazbách guvernér amerického Fedu Jerome Powell zdůraznil, že se americká inflace nepřibližuje k cíli tak rychle, jak se předpokládalo. Proto se termín pro první snížení sazeb odkládá, přičemž trh nyní věří, že se tak reálně stane až v listopadu. Část trhu přitom v posledních týdnech dokonce v případě Ameriky začala sázet dokonce na další zvýšení sazeb, což by manévrovací prostor ČNB ještě dále zkomplikovalo. Pro domácí ekonomiku by přitom bylo podle expertů třeba sazby razantněji snižovat i nadále.
„Sazby měly být nyní už níže. Vzhledem k tomu, jak vypadá česká ekonomika a jaký je krátkodobý výhled inflace, tak se sazby měly snižovat více a dříve. A situace stagnující ekonomiky, která je na tom ještě hůře než ona nemocná Evropa, držet opatrnostně vyšší úrokové sazby je zbytečné,“ uvedl v dubnovém rozhovoru pro e15 exguvernér ČNB JIří Rusnok. Aktuální sazba ČNB je i tak nicméně nejnižší od dubna roku 2022, kdy předchozí bankovní rada v čele s Rusnokem s vidinou rostoucího inflačního rizika naopak rychle zvyšovala úrokové sazby na pozdějších sedm procent.
