Brusel se hodlá přesvědčit, že země ve snaze získat daně pro své rozpočty neušily velkým hráčům podmínky přímo na míru. Zatím jen shromažďujeme informace, mnohoznačně zaznívá z epicentra Evropy.
„V některých případech je stanovení individuálních daňových podmínek pravděpodobné,“ uvádí analytik David Marek z Patria. Pokud by Brusel skutečně oblékl talár a zahájil formální vyšetřování, na jeho konci může být požadavek na doplacení daní.
Apple v Irsku: o 17 miliard méně na daních
Jen zámořský technologický gigant trvalým bydlištěm v Dublinu ušetřil během tří let na daních 17 miliard dolarů. „Celkově by šlo o desítky až stovky miliard dolarů, nicméně si neumím představit, že by takové opatření platilo retrospektivně,“ dodává Marek.
V boji s daňovými úniky se tak Brusel vydává novým směrem. Zatímco dotlačit k vyšším daňovým odvodům firmy samotné je vzhledem ke složitým, ale legálním optimalizačním metodám takřka nemožné, schůdnou cestou se může ukázat nátlak na samotné státy. Daňová vábnička velkým korporacím se totiž neslučuje s unijními předpisy o rovností tržních podmínek.
V Česku má nizozemskou nebo lucemburskou adresu řada firem, mezi jinými těžařské NWR, sázkařská Fortuna, výrobce netkaných textilií Pegas nebo developer Orco. I kdyby bruselská pěst opravdu udeřila, flexibilní svět daňové optimalizace si poradí po svém: slabé články nahradí novými.
Čerstvý magnet pro „daňaře“ se rýsuje v Pobaltí. Od příštího roku roku začne totiž v Lotyšsku platit nejen euro, ale i nová daňová legislativa. „V řadě ohledů připomíná právě tu nizozemskou,“ uvádí Karel Pluhař z Akontu. Ale s jedním rozdílem. Na rozdíl od Haagu nevyjde poštovní schránka v Rize na dvacet tisíc eur ročně.
