Děravá EET. Přes sto tisíc živnostníků se může systému vyhnout, opozice žádá další změkčení
- Nejvíce možností, jak obcházet daňové povinnosti, mají podle odborníků drobní podnikatelé.
- Ministerstvo financí zatím nemá ani hrubý odhad, kolik OSVČ výjimku využije.
- Větší firmy, které podávají daňová přiznání, může Finanční správa kontrolovat už nyní.
Jsem proti jakýmkoliv výjimkám, rezolutně tvrdila ještě nedávno šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO). Nakonec však pod tlakem Motoristů zapracovala do návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb (EET) jeden velký ústupek vůči malým podnikatelům. Podle odborníků je to vůbec největší slabina chystané normy, která má zavést moderní a jednodušší formu EET, mimo jiné bez papírových účtenek.
Všichni živnostníci, kteří ročně utrží nejvýše jeden milion korun a připlatí státu na dani z příjmů ke stávající stokoruně ještě 1400 korun měsíčně na takzvaném paušálu, nebudou muset tržby hlásit. Jenže takových OSVČ je hodně. Výjimka se tak velmi pravděpodobně propíše do vládou očekávaného posílení rozpočtových příjmů až o 15 miliard korun ročně.
Větší firmy stát zkontroluje
Podle Finanční správy má aktuálně režim paušální daně 130 tisíc subjektů, navíc prakticky všichni volí první pásmo obratu do jednoho milionu korun ročně. Ve druhém a třetím pásmu paušálu s limity do 1,5 milionu a dvou milionů jsou jen tisícovky podnikatelů.
„Výjimka bude potenci EET snižovat, a to extrémně. Jestli někdo obchází daňové povinnosti, jsou to právě OSVČ,“ řekl e15 hlavní analytik společnosti Investika Vít Hradil.
Živnostníky, kteří uvádějí, že vykazují tržby pouze do jednoho milionu korun a vzhledem k využívání paušálu nepodávají daňová přiznání ani přehledy o příjmech a výdajích, stát podle Hradila v řadě případů kontrolovat nemůže. Jde například o řemeslníka, který provede práci v bytě. Zda se s jeho majitelem dohodne na hotovostní platbě bez faktury, nikdo nezjistí. Naopak větší firmy tolik rizikové z pohledu berních úředníků nejsou. Jejich účetnictví lze prověřovat a případně je možné jim ukládat sankce.
Ministerstvo financí zatím nemá ani hrubý odhad, kolik OSVČ výjimku využije a přihlásí se do režimu EET OFF. „Ukáže se to až příští rok po náběhu systému,“ uvedla Schillerová. Ta podle svých slov původně chtěla, aby podnikatelé, kteří nebudou tržby evidovat, odváděli na dani z příjmů místo 1500 korun měsíčně rovně dva tisíce.
Odhad inkasa je přemrštěný
Když původní EET počínaje lednem 2016 spouštěl tehdejší šéf rezortu financí Andrej Babiš, sliboval posílení daňového inkasa o 17 až 20 miliard korun ročně. Jeho nástupkyně Schillerová pak vyčíslila, že stát do roku 2019 vybral díky systému 33 miliard. Nejvyšší kontrolní úřad to však zpochybnil, efekt odhadl na pět až sedm miliard.
Podle loňské studie společnosti PAQ Research by měla nová EET přinášet minimálně 7,6 miliardy korun ročně. Od této částky je však nutné odečíst náklady na provoz evidence. „Přístup k potřebným údajům má jen Finanční správa, která je neuvolňuje. Bez těchto dat není možné přínos spočítat,“ upozornil Hradil.
Opozice žádá další výjimky
Zda se stávající návrh zákona o evidenci tržeb ještě více nezměkčí, bude záležet na jednání poslanců a senátorů. Například opoziční ODS se hodlá zasadit o úpravy. „Budou nás zajímat konkrétní parametry – jak bude vypadat rozhraní systému, zda bude skutečně uživatelsky přívětivé, jak bude nakládáno s daty a jaké budou reálné náklady pro podnikatele. Ďábel může být skrytý v detailu, zejména v dopadu na ty nejdrobnější podnikatele, které chceme chránit,“ řekl poslanec občanských demokratů Jiří Havránek.
Strana chce otevřít debatu také o tom, proč vláda zahrnuje do výjimky jen podnikatele v prvním pásmu paušální daně, a nikoli i ty v dalších pásmech. Podle Havránka je rovněž namístě zvážit alternativní cesty a řešení pro specifické segmenty podnikání, kde samotná EET nemusí dávat smysl.
