Vyplývá to z dat společnosti Bloomberg. Pokles je ale proti nárůstu, který začal v roce 2004, velmi pozvolný. Navíc je možná zveličený tím, že silný dolar umazal něco z hodnoty jiných rezervních měn. Ne všechny rezervy jsou drženy v dolarech.
Každopádně vidíme konec trendu. Do loňského roku centrální banky – především z rozvíjejících se ekonomik, kde prim hrály Čína a Rusko – navyšovaly své rezervy v průměru o 824 miliard dolarů ročně.
Podle analytiků může mít pokles devizových rezerv nepříjemné důsledky pro finanční trhy. Rozvíjející se ekonomiky si budou draze půjčovat, a nebudou tak moci povzbudit své chřadnoucí ekonomiky. Euro bude pokračovat ve svém oslabování a zájem mezinárodních investorů o americké vládní dluhopisy ochabne.
Do loňského roku centrální banky navyšovaly své rezervy v průměru o 824 miliard dolarů ročně
„Je to velký problém hlavně pro rozvíjející se trhy,“ cituje agentura Bloomberg Stephena Jena, bývalého ekonoma Mezinárodního měnového fondu a spoluzakladatele londýnského SLJ Macro Partners. „Nyní budou potřebovat více stimulů. Semínko pro budoucí nestabilitu bylo zaseto,“ dodal.
Švýcarská banka Credit Suisse odhadla, že i po očištění o kurzové vlivy rozvíjející se země, které drží dvě třetiny světových devizových rezerv, v posledním loňském čtvrtletí utratily 54 miliard dolarů z devizových rezerv svých centrálních bank. To je nejvíce od vypuknutí finanční krize na konci roku 2008.
Čínská centrální banka, která drží největší objem rezerv na světě, je snížila během druhého loňského pololetí ze čtyř bilionů na 3,8 bilionu dolarů. Ruská centrální banka za poslední rok spálila čtvrtinu rezerv na intervence ve prospěch rublu a minulý měsíc uzavřela účet s rezervami na 361 miliardách dolarů.
