Obavy, že jednání mezi levicovou řeckou vládou a jejími věřiteli - eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem - o reformách potřebných k uvolnění peněz ze záchranného úvěru skončí na mrtvém bodě, vyvolaly nejistotu a způsobily odliv vkladů z řeckých bank. Ty jsou nyní závislé na programu nouzového financování (ELA) poskytovaného řeckou centrální bankou, výměnou za tyto peníze však musí dát do zástavy cenné papíry.
Média spekulují, že zaměstnanci ECB připravují návrh na snížení hodnoty cenných papírů, které řecké banky dávají do zástavy proti refinančním úvěrům z ELA. ECB stanovuje podmínky a limit tohoto financování. ECB se však k tomu odmítla vyjádřit.
„Současná situace je jasně neudržitelná a vyžaduje rychlou a rozhodnou akci ze strany řeckých úřadů, aby se vše obrátilo,“ řekl Coeuré pro řecký list Kathimerini.
Navzdory viditelnému pokroku v jednání s EU, MMF a ECB zůstávají nadále podle Coeurého značné rozdíly v názorech na některé otázky a je potřeba ještě hodně práce. Opuštění eurozóny však podle něj nepřichází v úvahu a nejedná se ani o případném zavedení kontroly kapitálu. Zavedení takového opatření není v kompetenci ECB, ale v kompetenci národních orgánů.
„Eurozóna potřebuje Řecko tak, jako Řecko potřebuje euro. Drtivá většina řecké populace chce zachovat euro. Je odpovědností řecké vlády, aby přijala odpovídající kroky a postarala se o to, aby její politika byla v souladu s těmito jasnými preferencemi,“ citovala agentura Reuters Coeurého.
Eurozóna koncem února souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila a čeká na to, až zástupci věřitelů sjednají s Řeckem podobu reforem.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.
