Minulý týden sice tempo zvolnila, když za obligace potížistů utratila 14,3 miliardy eur proti 22 miliardám o týden dříve, ale stále jde o třetí největší částku od loňského května, kdy program odkupů spustila.
Detaily o posledních nákupech Evropská centrální banka neuvedla. Je ale známo, že se v posledním období soustředila na zkrocení rostoucích úroků španělských a italských obligací. Analytici tedy soudí, že se na bondy těchto zemí zaměřila také nyní. Výnosy desetiletých španělských a italských dluhopisů se po této pravděpodobné intervenci nepatrně zvedly k pěti a nad pět procent.
Těsně před opakovaným startem nákupů před 14 dny atakovaly hranici 6,5 procenta, tedy úroveň, která je mnohými považována za dlouhodobě neudržitelnou. Program odkupu dluhopisů je kontroverzní i uvnitř ECB. Jeho obnovení se dočkalo kritiky od tří členů rady guvernérů ECB. Jedním z nich byl právě prezident německé centrální banky Jens Weidmann. V pondělí Bundesbank varovala, že snahy o posílení evropského záchranného mechanismu by mohly skončit oslabením eurozóny.
V měsíčním bulletinu, vydaném zkraje týdne, Bundesbank označila nákup španělských a italských dluhopisů za chybu. „Pokud se na sekundárním trhu vykupují obligace států, které nejsou odkázány na záchranné programy, není jasné, jak potom prosadit tlak na jejich konsolidační a reformní programy.“ Němcům rovněž vadí záměr, aby se výkupů bondů ujal od podzimu Evropský fond finanční stability. Tuto změnu prosadil před mimořádným krizovým summitem 21. července na schůzce s kancléřkou Angelou Merkelovou a prezidentem Nicolasem Sarkozym šéf ECB Jean-Claude Trichet.
Důvod je ten, že kupení „špatných“ dluhopisů ohrožuje bilanci banky a zatěžuje její podílníky. Už loni musela ECB národní centrální banky požádat, aby navýšily členský kapitál a „vypolštářovaly“ rizika spojená se spornou taktikou pomoci postiženým zemím.
