EGAP letos plánuje pojistit vývoz za 45 miliard korun

EGAP

EGAP Zdroj: CTK

Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) plánuje v letošním roce pojistit vývoz za zhruba 45 miliard korun. Loni takto pojistila export za 47,2 miliardy. Informoval o tom generální ředitel EGAP Jan Procházka. Podle něj je objem pojištěného vývozu v objemu 45 až 50 miliard korun ročně pro EGAP dostatečný.

EGAP loni vyplatil pojistné za 3,6 miliardy korun, zatímco o rok dříve to bylo 2,3 miliardy. V letošním roce by pak mělo vyplacené pojistné podle Procházky ještě růst, další rok pak začít v meziročním srovnání klesat.

Procházka zároveň upozornil, že v letošním roce výrazně ochladl zájem o Rusko a Ukrajinu. „Neschválili jsme letos ani středně velký případ pro Rusko. Spíše se objevují individuální menší případy do dalších zemí světa, jako je například nemocnice v Laosu nebo dodávka letadel do Bangladéše,“ uvedl. Velmi oblíbený z hlediska exportu je podle EGAP v poslední době například Ázerbájdžán, který tvoří 15 procent pojistné angažovanosti EGAP.

126 individuálně sledovaných projektů v Rusku

V případě Ruska EGAP ke konci března evidoval 126 individuálně sledovaných případů za 54,6 miliardy korun, z toho 35 případů bude nutné podle Procházky restrukturalizovat. Během prvního čtvrtletí společnost zároveň neevidovala žádnou novou pojistnou událost. Podle očekávání pak z Ruska přišly v prvním čtvrtletí splátky pojištěných úvěrů za 600 milionů korun.

EGAP vytvořil pro své potřeby metodiku pro zjištění efektivity podpory exportu (EPE), uvedl šéf EGAP. Jde o podpůrný ukazatel pro jednotlivé exportní případy, který sleduje podíl výnosů a rizik pro stát. Výnosy jsou hodnoceny především v podobě tvorby pracovních míst, diverzifikace expoeru nebo přínosu pro veřejné finance. Rizika se pak týkají možného úpadku dlužníka, nebo požadavků na kapitál EGAP. Výnosy přitom musí převažovat rizika pro stát.

„Není to ovšem model rozhodování pro jednotlivé případy. Dokáže ale upozornit na silné a slabé stránky případů,“ uvedl Procházka. Podle něj vytvoření této metodiky neznamená, že by EGAP přestal podporovat rizikovější případy. Větší šanci ovšem budou mít ty, které budou mít výraznější pozitivní dopad do české ekonomiky.

Hospodaření EGAP skončilo loni podle informací z počátku ledna ztrátou v řádu miliard korun. V roce 2013 činila ztráta 992 milionů korun. Konkrétní čísla o hospodaření by podle Procházky měla být k dispozici na konci dubna.