Evropa řeší konec malých mincí. Jedno a dvoucenty mají zmizet

Eurocenty

Eurocenty Zdroj: Pixabay

Eurobankovky
Euro
3
Fotogalerie

Evropská komise by měla ve středu posoudit návrh na de facto konec jedno a dvoucentových mincí. Podle plánu Komise by se v zemích platících společnou evropskou měnou mělo na regálech obchodů začít zaokrouhlovat na hodnoty končící pětkou. 

Opatření by mělo snížit náklady spojené s oběhem euromincí z mědi. Platba těmi nejmenšími není podle průzkumu, který si nechala Komise zpracovat, příliš rozšířena, a jejich konec by většině zemí nevadil.

Některé země, které eurem platí, mají přitom už nyní své vlastní regule ohledně nejdrobnějších eurocentů. Belgie například v prosinci zavedla dokonce zaokrouhlování na celé desítky centů. Pokud tedy něco stojí například euro a dva centy, počítá se rovné euro, pokud euro a osm centů, platí se euro deset.

Také Litva nyní v tomto směru chystá vlastní legislativu. Tamní centrální banka argumentuje průzkumem, podle nějž téměř 60 procent lidí mince v hodnotě jeden a dva eurocenty nepoužívá a nechyběly by jim. V pobaltské zemi se má o osudu malých mincí rozhodnout do března. 

Nejmenší dvě hodnoty euromincí neplatí už déle v Itálii, Irsku, Nizozemsku nebo Finsku. 

Kolik je jedno a dvoueurocentů v oběhu a kolik stojí?

K prosinci 2019 bylo do oběhu uvedeno 36,7 miliard kusů jednocentových mincí a 28,2 miliardy dvoucentových mincí. Na počet představují zhruba polovinu všech mincí vydaných do oběhu. Podle centrálních bank v eurozóně je u eurocentů jejich výroba dražší než to, jakou hodnotu mají.

S vymycováním nízkých hodnot měny má zkušenosti i Česko. Haléře v tuzemsku skončily v roce 2008. Platí se celými korunami, na něž se zaokrouhluje. V účetnictví je možné nakládat s desetihaléři.

V případě eura by v účetnictví jednocenty jako nejmenší hodnota zůstaly. Reálné schválení návrhu a uvedení do praxe by se mohlo odehrát v dalších měsících letošního roku.