Evropská investiční banka půjčí Praze na stavbu metra D. Smlouva může být už v červenci
Evropská investiční banka (EIB) plánuje letos v České republice podpořit projekty zhruba za třicet miliard korun. „To je sice podobná suma, jakou jsme už v zemi investovali v roce 2021, za posledních pět let se však jedná o nadprůměrnou částku,“ sdělila deníku E15 viceprezidentka EIB Lilyana Pavlovová. Jedním z klíčových projektů bude financování nové trasy pražského metra. Banka se však chystá podílet i na modernizaci tuzemských železnic či na investicích do obranyschopnosti ČR.
EIB je institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů. Dává k dispozici peníze na životaschopné projekty a přispívá tím k dosažení politických cílů sedmadvacítky. Na rok 2022 má podle svých představitelů velké plány i v České republice.
Mimořádný zájem EIB souvisí jednak s českým předsednictvím v Radě EU, jež začíná v červenci, a také s probíhající válkou na Ukrajině. Prioritou peněžního ústavu je totiž podpořit ty členské státy, jejichž ekonomika může být současným konfliktem negativně zasažena.
Jednoznačně nejdražším projektem, který by EIB mohla letos zafinancovat v Česku, je stavba metra D v Praze. Banka počítá s tím, že do ní investuje kolem jedné miliardy eur, tedy přibližně 24 miliard korun. „Náš finanční návrh musí schválit vedení města. Pokud se tak stane, můžeme podepsat smlouvu na začátku letošního třetího čtvrtletí,“ prozrazuje Pavlovová.
To deníku E15 potvrdil i pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Na našem jednání s viceprezidentkou Pavlovovou minulý týden jsme se shodli, že stavba metra D a jeho financování ze strany EIB jsou našimi společnými prioritami. Tento týden probíhají další pracovní rozhovory, které za hlavní město Prahu vede náměstek pro oblast financí Pavel Vyhnánek. Uzavření smlouvy očekáváme do podzimu,“ uvedl Hřib.
Jak se v budoucnu promění Praha
„Za pozornost rovněž stojí, že pracujeme na tom, aby šlo o plně zelenou půjčku, tedy projekt, jenž podpoří přeměnu Prahy v uhlíkově neutrální město, zlepší zde kvalitu života a nabídne efektivnější a levnější dopravní alternativu statisícům pražských občanů,“ dodává Pavlovová. První úsek metra D povede z Pankráce na Nové Dvory a celkové náklady na jeho budování se mají vyšplhat na více než 52 miliard korun.
Primátor zároveň doplnil, že Praha by mohla od EIB čerpat prostředky z balíčku „Ukraine Solidarity Urgent Response“, v jehož rámci bude možné financovat například rychlé stavby či potřebný stavební materiál na podporu ubytování, což metropoli velmi pomůže v souvislosti s příchodem velkého množství válečných uprchlíků z Ukrajiny.
Vedle EIB Praha aktuálně jedná o financování svých projektů i s Charlotte Ruheovou, ředitelkou Evropské banky pro obnovu a rozvoj. „Těší mě, že Evropská investiční banka a mnohé další instituce v této době upínají svoji pozornost směrem k Praze,“ zhodnotil zájem evropských finančních společností o hlavní město Hřib.
EIB nicméně podle své šéfky nezapomíná ani na ostatní české regiony. „V tuto chvíli jednáme také s Brnem, Ostravou či s Plzní. Chceme investovat zejména do projektů, které urychlí energetickou transformaci Česka,“ říká Pavlovová. V pondělí banka například podepsala deklaraci o spolupráci se Správou železnic.
„Modernizace železničního sektoru nám umožní rychleji dosáhnout našich cílů stát se do roku 2050 uhlíkově neutrálním kontinentem. Zároveň zvýší efektivitu, rychlost, bezpečnost a cenovou dostupnost cestování a podnikání, což následně podpoří sociální a ekonomickou soudržnost Evropské unie i hospodářskou aktivitu,“ zdůvodňuje ústřední motivy chystané spolupráce viceprezidentka EIB.
Také kvůli válce na Ukrajině banka hodlá v nadcházejících měsících financovat v tuzemsku několik projektů souvisejících s obranou. „Jedná se například o různé kyberbezpečnostní systémy, pozorovací zařízení, výzkum v oblasti umělé inteligence nebo renovace ubytovacích prostor pro policii a armádu. Nemůžeme však investovat přímo do zbraní,“ upřesňuje Pavlovová. Kolik prostředků bude na tyto plány vyhrazeno, viceprezidentka neuvedla, v rámci celé Evropské unie však může banka na bezpečnostní sektor uvolnit až šest miliard eur, zhruba 147 miliard korun.
